Ši-tzu
Základní údaje plemena
| Země původu | Tibet |
|---|---|
| Název v zemi vzniku | Shih Tzu |
| Kategorie dle FCI | IX. Společenská plemena |
| Velikost | max. 26,7cm |
| Hmotnost | 4,5 - 8kg |
| Osrstění | Dlouhá, hustá, nikoliv kadeřavá srst s hustou podsadou, mírné zvlnění je povoleno, srst se na hlavě doporučuje vyvazovat. |
| Zbarvení srsti | Všechny barvy jsou povoleny, bílá lysina na čele a bílý koneček ocasu jsou vysoce žádoucí u dvoubarevných zvířat. |
| Celkový dojem | Statný, bohatě osrstěný pes, se zřetelně arogantním chováním a hlavou jako chryzantéma. |
| Povaha | Přátelská, inteligentní a nezávislá. |
| Zaměnitelné plemeno | S lhasa apso, který je o něco vyšší a má delší nos. S pekinézem, který má zase čenichovou partii výrazně kratší a nemá čupřinu na hlavě. Lhasa Apso, Pekingský palácový psík, Havanský psík |
Charakter a chování
Celé rodině je velmi oddaný, svého pána, kterého si většinou v rodině vybere sám, nade vše miluje. K cizím lidem se však chová zdrženlivě, jakoby arogantně. Před ostatními psy se rád vystavuje a předvádí. Spolužití s jinými domácími zvířaty bývá bezproblémové. S dětmi ši-tzu vychází zpravidla velmi dobře, děti ho však musí akceptovat a pokud nemá zrovna náladu na hraní nebo mazlení, nechat ho odpočívat. Není to zrovna ideální pes do rodiny s malými dětmi. Shi-tzu je inteligentní psík, jeho výchova k poslušnosti není náročná. Všichni členové rodiny by měli používat stejný způsob výchovy, to znamená používat stejné povely a intonaci hlasu. Tento pes by měl zvládnout příchod na zavolání, musí si navyknout na obojek a vodítko a vykonávat svou potřebu venku.
Je to ideální pes pro chov v bytě, není příliš náročný na pohyb, ale má rád procházky. V bytě by měl mít pelíšek na teplém, suchém místě bez průvanu, kde bude mít klid a nebude rušen při odpočinku. Je to velmi temperamentní pes, který si rád hraje. Umí být dobrým a vytrvalým běžcem. Velmi rád lenoší, ale není dobré ho v tom podporovat. Ši-tzu sice není k cizím lidem zvláště přívětivý, ale jako hlídače jej nelze využít, i proto, že není příliš uštěkaný.
Krása tohoto psa vynikne pouze tehdy, je-li krásná jeho srst. Ši-tzu by si neměl pořizovat nikdo, kdo nebude mít čas nebo chuť o jeho srst pečovat, protože její udržování je velmi potřebné a poměrně složité. O srst je potřeba pečovat již od štěněčího věku, aby si pes na každodenní úpravu navykl. Srst potřebuje intenzivní péči, nutné je denní kartáčování a česání, jednou měsíčně je vhodné psa vykoupat. Před česáním je praktické srst postříkat norkovým nebo mandlovým olejem, stane se tak poddajnější. U tohoto plemene se také srst balíčkuje, což je natáčení srsti do speciálního papíru za použití oleje. Aby dlouhá srst nezakrývala oči, svazuje se na vrcholku hlavy gumičkou. Oči a uši vyžadují také denní čištění.
Původ psa
Předky tohoto psa je nutné hledat v Tibetu, kde byli chováni v buddhistických klášterech. Soudě podle dochovaných historických artefaktů se tito psíci po staletí téměř nezměnily. Jsou jakousi zmenšenou variantou lhasa apso a tibetského teriéra. Tato dvě plemena se používala na práci se stádem. Zatímco shi tzu sloužil pouze jako společník. Tito psi bývali často dáváni darem hostům čínského dvora, a tak se dostali do Číny. Zde z nich byli pravděpodobně vyšlechtěni pekingští palácový psíci tak, jak je známe dnes. Kolem roku 1930 se dostali do Anglie, a zde se ještě dále vyvíjeli.