Leonberger
Základní údaje plemena
| Země původu | Německo |
|---|---|
| Název v zemi vzniku | Leonberger |
| Kategorie dle FCI | II. Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští salašničtí psi |
| Velikost | pes: 72 až 80 cm, doporučená střední míra 76 cm fena: 65 až 75 cm, doporučená střední míra 70 cm |
| Hmotnost | 60 až 80 kg |
| Osrstění | Kvalitou středně jemná až hrubá, dostatečně dlouhá, přiléhající srst. |
| Zbarvení srsti | Žlutá, zlatá, mahagonová, ještě také pískové barvy (plavěžlutá a krémová) a všechny jejich kombinace, vždy s černou maskou, černé úhlování přípustné. Černá však nesmí určovat základní barvu psa. |
| Celkový dojem | Velký, silný a přesto elegantní pes. |
| Povaha | Jako rodinný pes je leonberger v dnešních životních podmínkách příjemný partner, kterého můžete vzít bez větších problémů kamkoliv; vyznačuje se vyslovenou láskou k dětem. |
| Zaměnitelné plemeno | Vzhledem k typické "lví" barvě a dlouhé srsti nepravděpodobná. None |
Charakter a chování
Leonberger tvoří výjimku mezi molosskými psy horského typu. Nikdy nesloužil jako hlídač ale jako společník a maskot, což se odrazilo v jeho povaze. Nehodí se absolutně pro trvalé držení v malém omezeném prostoru, kotci, ale ani pro osamělý život psa-hlídače různých továren, skladů či parkovišť. Ani tvrdý služební výcvik není jeho doménou, ale spokojen s ním bude majitel jako se psem pracovním, záchranářem, lavinářem, stopařem, neboť k lidem se chová v běžném styku zcela přátelsky Jako rodinný pes je leonberger v dnešních životních podmínkách příjemný partner, kterého můžete vzít bez větších problémů kamkoliv; vyznačuje se vyslovenou láskou k dětem. Není ani bázlivý, ani agresivní. Je milým společníkem ve všech životních situacích díky poslušnosti a nebojácnosti. K požadovaným povahovým vlastnostem patří především sebejistota a suverénní klid, střední temperament, hravost, disciplinovanost, dobrá učenlivost, pozornost a necitlivost vůči hlukům. Po ukončení růstu je i dobrým partnerem pro sportovce, velmi rád plave.
Původ psa
Leonberger vznikl na konci 30. a počátku 40. let 19. století, kdy městský radní Leonbergru Heinrich Essig zkřížil černobílou fenu Newfoundlanda se psem z klášterní nemocnice St. Bernarda, který se jmenoval Berry. Později byl ještě přikřížený Pyrenejský horský pes. Výsledkem byli velmi velcí psi, převážně s dlouhou a bílou srstí. Essigovým cílem bylo vytvořit psa, který by měl vzhled lva. Lev je totiž erbovním zvířetem města Leonberg. První psi, kteří byli skutečně nazvaní Leonbergři, se narodili v roce 1846 a měli v sobě zakomponovány ty nejlepší vlastnosti a kvality plemen, ze kterých pocházeli. Jen o nedlouho později byli tito psi po světě prodání jako charakteristické symboly města Leonbergu.
Na konci 19. století byl Leonberger držený Baden-Wurttembergu, jako preferovaný farmářský pes. Jeho slídicí a ostatní schopnosti byly velice chváleny. V obou světových válkách a během chudého poválečného období se počty tohoto plemene velice zredukovaly. V současnosti je Leonberger vynikajícím rodinným psem, který s přehledem plní všechny požadavky moderního života.