Kooikerhondje

Kooikerhondje
Pro začátečníky Náročný na pohyb Vyžaduje péči o srst Pro držení doma I pro seniory

Základní údaje plemena

Země původuHolandsko
Název v zemi vznikuKooikerhondje
Kategorie dle FCIVIII. Retrívři, slídiči a vodní psi
Velikost35-40 cm
HmotnostStandard FCI neuvádí
OsrstěníSrst polotemná, středně dlouhá, mírně vlnitá nebo rovná, dobře vyvinutá podsada, snadno udržovatelná.
Zbarvení srstiZřetelné oranžově červené skvrny na bílém podkladu. Barva by měla být dominantní. Černobílí a trojbarevní psi nejsou přípustní.
Celkový dojemAgilní strakatý pes s téměř čtvercovým tělem, trochu vyšší než je jeho výška v ramenou.
PovahaVeselý, tichý pes, velmi závislý na svém domácím prostředí, přátelský, upřímný a ostražitý.

Charakter a chování

Kooikerhondje potřebuje těsný kontakt se svým pánem, kterému je velice oddaný, někdy je na něm až citově závislý. Celé rodině bývá velice příjemným a veselým přítelem a ideálním kamarádem. Miluje lidi, a i k cizím lidem se chová přívětivě. Je to velmi společenský pes a soužití s ostatními psy nebo jinými domácími zvířaty bývá bez problémů. Kooikerhondje miluje i děti, je jim výborným společníkem při jejich hrách. Je však nutné jej uchránit před příliš divokým dováděním dětí, protože nemá rád hrubé zacházení a nenechá si ho líbit. Pokud děti tolerují potřeby psa, bývá jejich vztah velmi přátelský a pěkný. Výchova tohoto plemene nebývá složitá. Má dobrou schopnost rychle se učit a velmi dobře reaguje na tón hlasu. Jeho výchova by měla být mírná a srozumitelná, ale také důsledná.

Kooikerhondje se snadno přizpůsobí jak životu ve městě, tak i na venkově. Je vhodný do městského bytu, a i na venkově by měl být držen doma, protože potřebuje neustálý blízký kontakt se svým pánem a celou rodinou. Tento pes je velmi aktivní a potřebuje velmi mnoho pohybu. Kondici psa lze také udržovat účastí na různých psích soutěžích. Pro svou přátelskou povahu k lidem není Kooikerhondje příliš vhodný ke hlídání.

Původ psa

Na obrazech vlámských mistrů je malý oranžově bílí strakatý pes zobrazován již za doby Viléma Oranžského. Holanďané se domývají, že pestří ptačí psi byli dovezeni španělskou šlechtou během španělské nadvlády. Kooikerhondje byl v Holandsku používán k lovu kachen do tzv. Eendekooi, kachních sítí, po kterých také získal jméno. Lov probíhal tak, že pes obíháním nebo proplaváváním břehů a rákosin naháněl kachny do zasíťované časti potoka, kde byli kachny zástěnami a sítěmi svedeny do lapací bedny. Koncem 18. století, masivním rozmachem střelných zbraní, začal kooikerhondje postupně mizet. Jen zásluhou baronky van Harderbroekové z Ammerstolu, která od roku 1939 hledala a našla posledních několik žijících jedinců, plemeno nevymřelo úplně. Roku 1943 přišel na svět první vrh a roku 1971 byl uznán standart a roku 1989 bylo plemeno uznáno i FCI.