Boloňský psík

Charakter a chování

Svému pánovi je bezmezně oddaný, ale vůči cizím lidem je spíše nedůvěřivý a odmítavý, je rozvážný při navazování nových kontaktů. Boloňáček je velmi mazlivý a něžný pes, je báječným společníkem i pro osamělého člověka. Je také vhodný pro ty, kteří nechtějí mít doma příliš temperamentního psa. S ostatními psy a domácími zvířaty vychází zpravidla velmi dobře. Děti boloňáček miluje a je vždy ochotný účastnit se jejich her. Přesto by jej děti neměly považovat za hračku, protože je velmi křehký a citlivý a nesnese hrubé zacházení. Je dobře vychovatelný, je inteligentní a snadno se učí. Není to pes vhodný k náročnějšímu výcviku, ale výchova k poslušnosti je nutná, jako u každého jiného plemene. Výchova by měla být důsledná, ale velmi mírná.

Je to ideální pes pro chov v bytě, ale potřebuje být stále v kontaktu se svým pánem a jeho rodinou. Není proto vhodný k lidem, kteří tráví většinu času mimo domov. Tento psík není nijak pracovně využitelný, je to typický společenský pes, který svou roztomilou povahou působí antistresově. Boloňáček se spokojí i s menším množstvím pohybu, situaci se dokáže přizpůsobit. Miluje však dlouhé procházky a potřebuje se i volně proběhnout na čerstvém vzduchu. Ideální sportovní využití může být agility; aportování; fly-ball. Boloňáček není žádný velký hlídač, ale vždy vám štěkáním ohlásí, pokud se za dveřmi pohybuje někdo cizí.

Původ psa

Boloňský psík patří do skupiny bišonků. Původ plemene je směšován s původem maltézského psíka, protože jejich vzdálenými předky jsou stejní malí psíci zmínění v latinských spisech Aristotela (384 – 322 př. Kr.) pod označením „canes melitenses“.Později se bišonci začali dělit na maltézáčka, bišonka, boloňského psíka, havanského psíka a lvíčka, a každé z těchto plemen bylo šlechtěno samostatně. Boloňští psíci, známí již v období starověkého Říma, patřili v celé epoše mezi nejoblíbenější dary dávané mocnými tohoto světa. Jeho jméno bylo odvozeno od názvu italského města Bologna. Tito psíci bývali v minulosti chováni především bohatými, vznešenými dámami jako luxusní módní doplněk. Cosimo de Medici (1389-1464) přinesl ne méně než osm boloňských psíků do Bruselu jako dary pro belgické šlechtice. Filip II, král španělský v letech 1556 až 1598, poté, co obdržel dva boloňské psíky od vévody d´Este, děkoval v dopisu dárci těmito slovy: „tito dva malí psíci jsou nejkrálovštějším darem, který může kdokoliv učinit panovníkovi“.