Baset

Charakter a chování

Svému pánovi i celé jeho rodině je baset dobrým přítelem. Baset se chová přátelsky i k cizím lidem. S ostatními psy nevyhledává konflikty a snaží se s nimi navázat přátelský vztah, svou pozici si však vždy dovede obhájit. Soužití s jinými domácími zvířaty bývá bez problémů. Baset nebude nikdy slepě oddaný a poslušný.Je také svéhlavý, a není příliš ochoten všemu se podřídit. Jeho výchova tedy musí být důsledná a trpělivá. Dobře se hodí i do městského bytu, a je považován za ideálního rodinného psa. Pokud mu v bytě nevymezíte prostor určený k odpočinku, najde si jej sám, a s největší pravděpodobností to bude křeslo nebo gauč. Potřebuje místo, kde bude mít klid k odpočinku, ale odkud může sledovat veškeré dění v rodině.

Baset je původem lovecký pes, který má neobyčejnou vytrvalost na stopě, a také je na stopě dostatečně hlasitý. Všem basetům, bez ohledu na to, zda jejich majitelé jsou nebo nejsou aktivními myslivci je umožněno skládat barvářské zkoušky honičů.

Baset není příliš náročný na pohyb, zvláště mladí jedinci by se neměli vyčerpávat dlouhými vycházkami. Tento pes, spíše než pohyb, vyžaduje společnost člověka. Umí však velmi rychle běhat, a rád tráví čas venku v přírodě. Pro svoji dobrosrdečnou povahu nelze považovat baseta za dobrého hlídače.

Původ psa

U příležitosti první výstavy psů v roce 1863 v Paříži bylo mnoho Angličanů uchváceno jim zcela neznámými nízkonohými loveckými psy. Mezi nimi byl pravděpodobně i, který si roku 1866 přivezl z Francie dva psy z chovu basetů hraběte Le Coulteulx de Canteleu a s těmito založil vlastní chov basetů typu d´Artois v Anglii. Byl to pes a fena, kteří se jmenovali Basset a Belle a roku 1867 přišel na svět jejich první vrh basetů v Anglii. Lord Galway je proto právem považován za zakladatele chovu basetů v Anglii. V roce 1872 předal svou smečku basetů lordu Onslowovi. Později roku 1874 přivezl do Anglie sir Everest Millais psa typu d´Artois také z chovu hraběte Le Coulteulx de Canteleu jménem Model. Následovalo několik dalších importů z Francie. Rok 1892 byl pro chov baseta v Anglii rozhodující, dle mínění Millaise byli angličtí baseti typu d´Artois malí důsledkem trvale používané příbuzenské plemenitby. Žádoucí byla větší velikost, křížení s bígly by bylo pro zvětšení velikosti neefektivní.

Nové importy z Francie byly díky rozdílnosti , která nastala během deseti let anglického chovu a Milliaseho přesvědčení, že „to co máme my v Anglii je lepší než to, co mohou nabídnout Francouzi“ také mimo diskuzi. Jako jediná možnost, jak odchovat větší basety a zároveň zachovat požadované znaky a popřípadě je i vylepšit, bylo křížení basetů s bladhaundy. Millais si také sliboval od tohoto křížení výskyt u baseta nového zbarvení black and tan. Byla vybrána fena bladhaunda jménem Inoculation, která musela být uměle oplodněna krátkonohým basetem. Následovala řada dalších krytí kříženců s basety a bladhaundy. Experiment byl obecně považován za velký úspěch, potomci z tohoto splňovali očekávání chovatelů a vznikl dokonce i black and tan zbarvený baset.