Miniaturní bullterier
Základní údaje plemena
| Země původu | Velká Británie |
|---|---|
| Název v zemi vzniku | English Mini Bull Terrier |
| Kategorie dle FCI | III. Teriéři |
| Velikost | max. 36 cm |
| Hmotnost | Standardem není limitována. Pro výraz je důležitá substance odpovídající velikosti pohlaví. |
| Osrstění | Krátké, tvrdé, s mírným leskem a hladce přiléhá k tělu. |
| Zbarvení srsti | U bílých musí být čistě bílé. Pigmentování kůže a znaky na hlavě jsou přípustné. U zbarvených jedinců musí barevné plochy převládat; všechna zbarvení jsou rovnocenná, ale žíhanému se dává přednost. Připouští se i černé žíhání, červená a plavá barva i zbarvení trikolorní. Nežádoucí je modré a játrově hnědé zbarvení. |
| Celkový dojem | Malý, silný a dobře osvalený pes. |
| Povaha | Přizpůsobivý, milý k rodině, často samostatný a paličatý, učenlivý, vnímavý, ostražitý, ostřejší, neústupný, má rád hry a pohyb, může být komplikovanější ve vztahu k jiným psům. |
| Zaměnitelné plemeno | Bullterier |
Charakter a chování
Všeobecně lze říci, že bulteriér miluje lidi. Byl vyšlechtěn pro boj se psy ne s lidmi. Necvičený pes vítá všechny kolemjdoucí a obtěžuje je svou náklonností. Při správně vedené výchově je svému pánovi výborným a věrným kamarádem. Pokud je k tomu veden odmalička, nebývají problémy ani v soužití s jinými domácími zvířaty. Soužití se psem jiného plemene se však nedoporučuje, většinou mezi nimi vznikne konflikt, protože bulteriér se k psům chová poněkud dominantně a odvážně. Pokud má bulteriér z mládí s dětmi dobré zkušenosti, nevznikají žádné konflikty ani v dospělém věku psa. S výchovou je nutné začít ihned po odběru štěněte. Bulteriér vyžaduje velmi důsledného a spravedlivého pána. V rukou psychicky labilního člověka může způsobit hodně zla. Nespravedlivé nebo přehnané tresty z něj mohou udělat neurotického až agresivního psa.
Nejlépe je mu v bytě, kde stále cítí přítomnost svého pána, pro kterého je ochoten udělat cokoliv. Pokud je pes držen v kotci, jsou nutné jeho denní návštěvy v bytě majitele, zateplená bouda a také dostatečná volnost pohybu. Je nutné ho zaměstnat, pokud se nudí, může v bytě způsobit škody. Je přirozeně ostražitý a je dobrý hlídač.
Tento pes vyžaduje dostatek pohybu. Ideální využití je pro ně použití při výkonu myslivosti. Jsou vynikající pro lov černé zvěře a také na barvě. Poslední dobou se také uplatňují při canisterapii. Mají snížený práh bolestivosti a nevadí jim štípání a tahání postižených dětí. Bulteriér však není příliš vhodný ke služebnímu výcviku, i když jsou mezi nimi jedinci, kteří i v této oblasti uspěli na výbornou. V dobré kondici ho v dospělosti udrží běh vedle kola na kratší vzdálenosti. Ideální je pro něj volný pohyb v přírodě. Tito psi mají vrozené hlídací schopnosti a nemusí se je učit. Ví dobře, co mají chránit, a v případě nutnosti to brání do posledního dechu.
Původ psa
Miniaturní bulteriér vznikl paralelně se standardním bulteriérem. Mezi kříženci buldoků a teriérů se vyskytovali extrémně malí psi, kteří se nazývali „Toy Bull Terrier“. Až do začátku 20. století byli tito toy bulteriéři posuzováni ve vlastních třídách. Miniaturizace vedla tak daleko, že se dokonce vyskytovali jedinci vážící jen něco málo přes 1,5 kg, kteří nesli veškeré negativní projevy nanismu. Proto byl do chovu na začátku 60. let 20. století zpětně přikřížen standardní bulteriér, což vedlo k vylepšení zdravotního a kvalitativního stavu chovu avšak také k zvětšení miniaturního bulteriéra. V dnešní době je miniaturní bulteriér věrným zmenšeným obrazem standardního bulteriéra, který není zatížený projevy nanismu. Avšak bílé jedince může stejně jako u standardního bulteriéra provázet vrozená hluchota, proto by se měl na toto případný zájemce o bílé štěně přesvědčit zda slyší na obě uši.