Dilatace a torze žaludku u psa
Jde o perakutní, život ohrožující onemocnění především velkých plemen psů. Choroba je velmi závažná hlavně pro rychlost vývoje abnormálních orgánových změn vedoucích k šoku a smrti. Charakteristická je zvětšením objemu břicha, silnou tympanií (plynatostí) a progresivním zhoršováním celkového zdravotního stavu. Vyžaduje neprodlenou stabilizaci, dekompresi žaludku a chirurgický zákrok.
Žaludek za normálních okolností leží napříč brániční kopulí, česlo (vstup do žaludku) je vlevo pevně fixováno k bránici, vrátník (výstup ze žaludku) vpravo volně přechází v dvanácterník (první část tenkého střeva). Širokými vazy je spojen s okolními orgány, důležitá je jeho vazba na slezinu, která tak může být postižena souběžně. Plemena s hlubokým hrudníkem jsou jednoznačně náchylnější k možnosti vzniku, typickým představitelem jsou např. němečtí ovčáci, setři nebo dogy.
Rozeznáváme dvě formy:
- prostou dilataci – bez otočení žaludku okolo podélné osy
- dilataci a volvulus - otočení žaludku a následné kvašení (fermentace), kdy je trávicí trubice zneprůchodněna vlastním otočením žaludku.
Prostou dilatací trpí zpravidla mladší zvířata, dilataci s volvulem zjišťujeme převážně u velkých a obřích plemen psů středního až vyššího věku.
Příčiny vzniku:
- Přejídání vede ke zvětšení žaludku a uvolnění žaludečních vazů - žaludek psů krmených 1x denně větším množstvím stravy je prokazatelně větší než u psů krmených 3x denně
- nedostatečné vyprazdňovaní žaludku
- akutní tympanie v důsledku nadměrného kvašení
- polykaní vzduchu
Změny probíhající v těle
Patologické změny u syndromu dilatace a volvulu žaludku souvisí hlavně s nedostatečnou výživou a okysličením tkání. Za normálních okolností při trávení působí na stěnu žaludku tlak kolem 30 mm rtuťového sloupce, při torzi se tlak dostává přes 80 mm. To vede k velkému omezení proudění krve stěnou a postupnému odumírání tkáně. Dále extrémně zvětšený žaludek tlačí na bránici a omezuje dýchací pohyby a normální okysličování krve. Utlačením zadní duté žíly dochází k omezení návratu žilní krve z velkého krevního oběhu, srdce pak začíná pracovat neefektivně, snižuje se krevní tlak, prokrvení důležitých orgánů a vzniká šok. Jelikož nefungují normální imunitní mechanismy dochází k průniku bakterií a jejich toxinů ze zažívacího traktu do těla.
Klinické příznaky
Charakteristický je především rychlý vývoj a úzký vztah k nakrmení. Projeví se to náhlým neklidem, zvětšením břicha, sliněním, dávením, resp. neproduktivní pokusy o zvracení. Typické je zvracení bíle zpěněné tekutiny. Jde o sliny, které pes není schopen polknout. Pacient projevuje bolestivost při dotyku v oblasti břišní dutiny.
Léčba
Pokud přichází do ordinace majitel, který má u svého psa podezření na torzi žaludku, měl by do ordinace dát vědět dopředu a bývá přijat ihned po příjezdu. Vysedávání v čekárně je v takovém případě hazard se životem pacienta. Veterinář se majitele podrobně vyptá na příznaky a pejska vyšetří. Jedinou průkaznou diagnostickou metodou je v tomto případě RTG břicha. Jestliže rentgen diagnózu potvrdí, tak vše další záleží na celkovém stavu pacienta. Pokud to situace dovoluje, pacient se nejprve stabilizuje a operační zákrok přichází na řadu až poté. Při operaci se žaludek vyčistí od obsahu a pečlivě se prozkoumá - někdy může bohužel dojít k odumření žaludeční stěny, které je takového rozsahu, že bývá důvodem k uspání zvířete. Pokud je žaludek shledán v pořádku, uloží se zpět do správné pozice, a pak se přišije na místo - to slouží v budoucnu jako určitá prevence, protože sníží riziko recidivy asi na 5 %, bez přišití je toto riziko až 80 % . Vždy je nutné prohlédnout i slezinu - občas je třeba ji odstranit, ale není nutné se života bez sleziny obávat. Rekonvalescence po operaci torze bývá náročná hlavně první týden - je to rizikové období, kdy hrozí různé komplikace - žaludečními vředy počínaje a poruchami srdečního rytmu konče.
Prevence
Pes, který prodělal takto velmi závažné onemocnění už doživotně musí mít změněnou životosprávu. Z důvodu pravděpodobných přetrvávajících změn žaludku (zajizvení, narušená inervace a podobně) je nutné dodržovat určitý stabilní denní režim. Je nutné krmit psa 3x denně v malých dávkách pouze vysoce stravitelné kvalitní krmivo, granule vždy namáčet. Krmit nejlépe ve stejnou dobu. Omezit po nakrmení pohyb a stres. Pokud víme, že pes bude mít zátěž nebo bude například cestovat, ponecháme ho hladového nebo podáme jen minimální množství krmiva. Psi jsou fyziologicky uzpůsobeni hladovění, tak se nemusíme hladovky obávat.
MVDr. Kristína Balážiková