Kulhání
Jakékoliv zhoršení schopnosti zvířete volně končetinou pohybovat nebo na ní udržet váhu těla můžeme považovat za kulhání. Kulhání může být mírné nebo výrazné, postihovat jednu nebo více končetin, může se chvílemi zlepšovat a zhoršovat nebo naopak být pořád stejné, nebo horší po odpočinku, ráno, nebo v noci, po námaze nebo během ní.
Neexistuje žádné plemeno ani věková kategorie, která by měla větší sklony ke kulhání.
Kulhání se může objevit najednou (např. po úrazu) nebo může vznikat postupně - např. při růstu nádorů kostní tkáně. Některé vyvolávající příčiny kulhání mohou být život ohrožující nebo výrazně zhoršovat kvalitu života pacienta (jako třeba dysplazie kyčelních kloubů).
NA CO DÁVAT POZOR
- neschopnost normálně jít nebo běžet
- neochota k běžné aktivitě jako chůze po schodech
- odmítání zatěžovat končetinu
DIAGNÓZA
Důležitá je historie kulhání. Veterinář bude potřebovat detailní informace o tom, kdy a jak kulhání začalo, jak se vyvíjí, jestli se zhoršuje nebo zlepšuje apod. Také prohlédne vašeho psa při chůzi, běhu, ve stoje, při sedání a provede podrobné ortopedické vyšetření.
Neurologické vyšetření. Ne každé kulhání musí být způsobeno ortopedickým problémem. Pokud má váš veterinář podezření, že příčina kulhání je v postižení mozku nebo míchy nebo periferních nervů, doporučí neurologické vyšetření.
RTG. Na základě klinického vyšetření se může ukázat, že je potřeba provést rentgenové vyšetření . Někdy je nutné rentgenovat obě končetiny (přední nebo zadní), aby bylo možné provést porovnání nebo existuje-li podezření na oboustranné postižení.
Mezi další možná potřebná vyšetření patří vyšetření kloubní tekutiny, ultrazvuk, CT, MRI, kontrastní RTG páteřního kanálu nebo kloubů, artroskopie.
LÉČBA
K nejjednodušším formám léčby patří klid na několik dní - např. u mírných natažení šlach nebo svalů. K nejradikálnějším pak operabilní řešení problému ( výhřez meziobratlové ploténky, komplikované zlomeniny...)
V některých případech přesná příčina kulhání nemusí být zřejmá. Pak veterinář doporučí klid bez zátěže popřípadě s léčbou protizánětlivými léky. Pokud stav na tuto konzervativní léčbu neodpovídá, znamená to, že příčina je hlubší a k jejímu odhalení je třeba provést podrobnější testy.
DOMÁCÍ PÉČE
Pokud je vaše zvíře operováno, budete určitě po operaci muset zajistit absolutní klid s maximálně omezeným pohybem. Těsně po operaci to nebývá problém, ale vzhledem k tomu, že omezení pohybu může být nutné až na 6 týdnů, je třeba počítat s tím, že váš pacient bude výrazně proti.
Některé příčiny kulhání je možné řešit sádrovým obvazem, dlahou nebo jen pevným obvazem. Každopádně všechny tyto obvazy je třeba udržovat suché a pokud možno čisté! A když prsty na noze nejsou také zavázané, denně je kontrolovat, zda nejsou nateklé, zarudlé nebo bolavé. Vždy dbejte pečlivě pokynů lékaře, ať už jde o podávání léků, nebo termíny kontrolních návštěv. Jestliže kulhání postupně mizí, zvyšujte zátěž velmi pozvolna v průběhu několika týdnů, nikdy ne najednou.
PREVENCE
Problémy s kulháním se mohou objevit při každodenním životě. Ale některým vážným zraněním, jako třeba pádům z výšky, sražení autem, lze většinou předejít správným dohledem, procházkami pouze na vodítku na frekventovaných místech apod.
Některé druhy kulhání mohou být spojeny s výběrem plemene - dysplazie kyčelních kloubů u německých ovčáků, luxace pately u jorkšírů, dysplazie loketního kloubu u rotvajlerů atd. Správným výběrem štěněte, prověřením zdravotního stavu rodičů a pravidelnými návštěvami veterináře můžete pravděpodobnost objevení náhlého kulhání výrazně snížit.
PŘÍČINY KULHÁNÍ
Příčiny náhlého kulhání je obecně snazší diagnostikovat. Pokud jste na procházku šli se zdravým psem a vracíte se s kulhajícím, jedná se s největší pravděpodobností o nějaké poranění - i když i těch může být celá řada.
- Trn nebo tříska v tlapce
- Kousnutí hmyzem do nohy
- Mladý pes, který běhá po nerovném terénu a najednou přestane zcela došlapovat na zadní nohu má s velkou pravděpodobností poraněné křížové kolenní vazy
- Pes s nadváhou , který seskočí ze zídky a pak kulhá, může mít poraněné zápěstí.
Ve všech těchto případech se ze zdravého psa stal kulhající během krátké chvilky. Někdy ale psi mohou začít kulhat najednou, i když vyvolávající příčina je dlouhodobá. Například zvířata s nádorem kosti si mohou postiženou kost zlomit i při sebemenším uklouznutí - to pak vyvolá náhlé kulhání i když příčina je starší.
Náhlé kulhání může být také prvním příznakem celé řady postižení páteře. Vyhřezlá meziobratlová ploténka v oblasti krku může způsobit výrazné kulhání na přední končetině podobně jako vyhřezlá ploténka v bederní oblasti může způsobit kulhání na zadní končetinu. V jiných případech může dojít k výraznému oslabení a neohrabanosti na některé končetiny, které může být mylně pokládáno za kulhání.
Často se kulhání objevuje u mladých zvířat. S námahou se většinou zhoršují, při klidu dochází ke zlepšení. Takový průběh mívá například dysplazie loketního kloubu. Začíná jako mírné kulhání, časem se výrazně zhoršuje.
Mírného kulhání si majitel často zpočátku ani nevšimne. Projevuje se většinou pouze neochotou při chůzi do schodů a ze schodů, nevolí ke cvičení, nebo jen menší živostí než ostatní štěňata. Často se takto projevuje dysplazie kyčelních kloubů - spíše pohybovými abnormalitami než klasickým kulháním.
U pracovních psů se i sebemenší poranění může projevit při práci změnou pohyblivosti, zatímco při běžné zátěži by téměř nezpůsobovalo žádné projevy kulhání. Někdy i kulhání, které má ortopedickou podstatu, může být zaměněno s neurologickým problémem . Například pro psa s přetrženými kolenními křížovými vazy na obou nohách bude nesmírně obtížné pohybovat se a pokud je k tomu donucen, může působit dojmem slabosti a ataxie pánevních končetin, charakteristické pro výhřez bederní meziobratlové ploténky.
Veterinární klinika Nisa