FAQS - AGILITY
Jaké plemeno se hodí na agility? Jak starý pes může začít běhat agility? Co všechno na agility potřebuji? Kde najdu cvičák nebo instruktora?
To všechno jsou časté otázky a proto vznikl tento článek, kde se pokusím sepsat co nejvíce informací o agility, jeho cvičení, závodech.
Jaké plemeno je pro agility nejvhodnější? Můžu začít běhat se zlatým retrívrem / boxerem / křížencem / jezevčíkem / německou dogou / bišonkem....
Říká se, že agility je pro každého psa. To je pravda, agility nedělají jen ovčáci, chrti nebo společenská plemena. Na tréninky a závody mají povolený přístup čistokrevní psi i kříženci bez rozdílu barvy, věku a pohlaví. Na agility se hodí každý pes, který je fyzicky schopný překonávat takové překážky, jako jsou skokovky, áčko, kladina, houpačka nebo slalom. Pro některé psy to je snazší, pro jiné méně. Nedá se říci, že pořízením určitého plemene se předurčíte k vítěžství na mistrovsvtí světa, záleží na mnohem více faktorech, než na určitých genetických predispozicích, především na výchově a kvalitním výcviku. Jestli se s některým psem pracuje dobře nebo špatně, to záleží na jeho povaze, jestli je snadno motivovatelný, jestli má rád pohyb, jestli se rád učí, jestli s vámi rád spolupracuje. U určitých plemen máte větší šanci, že najdete vhodného psa, bývají to ovčácká nebo společenská plemena, která jsou zvyklá spolupracovat s člověkem. Teriéři mají často dostatek energie. Nevhodná jsou plemena hlavně s problematickou stavbou těla, která mají potíže s dýcháním, termoregulací, klouby. Ale s rozumným přístupem se najdou i výjímky. Úžasně třeba závodí yorkshire terrier, i když na malých nožičkách má co dělat, nebo tryskožížala jezevčík. Nezapomenutelným zážitkem pro mně byl na závodech start kavkazkého ovčáka. Pes se sice jen s obtížemi vešel do tunelu nebo mezi tyčky slalomu, ale na vždy se s klidem a přehledem odrážel na překážku s povelem "Pane Rasputine, hop!".
Kde vůle nezchází, cesta se nachází. (J.R.R. Tolkien: Pán prstenů)
Kdy můžu začít s agility? Není pozdě začínat s ročním / dvouletým / pětiletým / desetiletým psem?
Se štěnětem ihned, ale s mírou. Protože agility klade na psa určité fyzické nároky, pes by určitě neměl začínat s některými překážkami dříve, než se fyzicky dovyvine, dorostou a zesílí mu kosti a klouby. Starší pes už nemusí čekat, až ještě více zestárne, aby mohl začít běhat, ale když už je hodně starý, musí se počítat s určitými zdravotními potíži. Nejnáročnější jsou pro psa zastavované zóny, hlavně na áčku, dopady houpačky na zem, slalom a prudké točení (a to i po plochém skoku, takže psa nešetří, když se dají tyčky nížko, pokud musí stále točit stejně prudce).
Protože nároky na psa nejsou jenom fyzické, ale i psychické, musí být pes schopný vnímat i v rušnějším prostředí. Pes, který nevnímá, je pes, který se nesoustředí, a nesoustředěný pes se neučí. Pro štěně je obecně těžší soustředit se v novém prostředí, než pro dospělého psa, opět ale záleží na tom, jaké měl pes dosavadní zkušenosti. Pokud se za celý život potkal navolno jen s málo psy, bude z prostředí cvičáku na větvi. Je vhodné ještě před začátkem cvičení psa vyzkoušet, jak se dokáže soustředit mezi ostatními psy a překážkami, jestli vnímá majitele a má zájem o odměnu.
Psi, stejně jako lidé, se dokáží učit v každém věku, jen ze začátku a ke konci to jde trochu ztuha.
Co všechno pes musí umět, než s ním můžu začít agility?
Doporučuje se sedni, lehni, vstaň, odložení, přivolání. To vám nejen ulehčí výcvik, protože budete mít psa pod větší kontrolou, ale zároveň si oba zvyknete, jak se vám spolu cvičí, jak rychle a co pes chápe, jaké odměny má nejraději. Nejsou to ale jediné užitečné dovednosti, podle Clean Runu toho má pes znát mnohem více:
- nosit obojek
- nechat sebou manipulovat
- nechat o sebe pečovat (drápy, česání, ukazování zubů...)
- být v uzavřeném prostoru sám
- jezdit autem
- chodit na vodítku i na volno
- zvyklý na lidi
- zvyklý na psy
- zvyklý na zvuky
- pochvala
- být klidný i vzrušený
- nekousat nikdy lidi
- zdrženlivý co se jídla týče
- umět si hrát
- vybrat si mezi jídlem a hraním
- targeting
- umět různé triky
- přinášet věci
- reagovat na jméno
- přetahovat se
- pustit hračku
- volno
- být na povel ticho
Když je žák připraven, najde se učitel.
Kde je cvičák blízko mého cvičiště? Kde je nejlepší instruktor?
Agility se naštěstí rozvíjí, členové přibývají a stejně tak i cvičáky. Existují kouzelné stránky klubu agility, které doporučuji každému k návštěvě a získávání informací. V kolonce "Odkazy" tam můžete najít oddíl "České stránky o agility, stránky cvičišť agility, stránky jednotlivých plemen psů v agility". Tam jsou města, ve kterých jsou cvičáky zaměřené na agilty, seřazené hezky podle abecedy ;-) Odkazy nejsou bohužel vždy stoprocentní, záleží na webmastrech daných cvičáků, jak často aktualizují své stránky a jestli například změnu své adresy nahlásili správci stránek klubu agility.
Nejlepší instruktor se dá zpravidla najít tak, že budete sledovat výsledky ze závodů a dívat se, kteří lidí nejvíce vyhrávají. Pak můžou být skvělí instruktoři nebo u takových cvičí. Zkuste si o instruktorech zjistit co nejvíce, s jakými psy mají zkušenosti a jestli mají metody, které vám vyhovují. Jestli například cvičí s clickerem a to vy nechcete, musíte se podívat jinde. Opravdu jedineční instruktoři dokáží cvičit jak s velkými, tak malými psy, energickými i méně motivovatelnými. Někdo může být skvělý instruktor, ale s méně zkušenostmi si třeba nemusí poradit zrovna s vaším problémem.
Ve svém vzdělání celkem slušně pokračovala. Bohužel se jí do toho škola pokoušela plést. (Terry Pratchett: Těžké melodično)
Co můžu dělat se štěnětem ještě než začneme skákat?
Existuje takzvaná "práce na zemi", což neznamená, že položíte překážky na zem a slalom můžete dělat hned. Je to možnost, jak psa od útlého věku připravovat na podější pohyb mezi překážkami. Učíte ho směrové povely, reakci na váš pohyb, drive za hračkou, odložení, pozici na zóně... Práci na zemi by měli dělat všichni začátečníci, protože potom se urychlí i učení pohybu mezi naučenými překážkami.
Skákat by psi měli začít až poté, co jim dorostou a zesílí všechny kosti a klouby. Pánevní kost doroste u malých psů přibližně v pátém měsíci, u velkých v půl roce, kost holenní pak doroste malým psům v deseti měsících, velkým až ve čtrnácti měsících. Štěňata mladší šesti měsíců by neměla skákat výše než mají kotníky, mladší 14ti měsíců můžou skákat maximálně do výše loktů. Protože kvůli technice skoku je nejlepší přejít velmi brzo na plnou výši překážek, určitě bych se skokovkami nezačínala před čtrnáctým měsícem života.
Ještě než začnete se skákáním, můžete si ze skokovek udělat kavalety - skokovky postavíte různě daleko od sebe a do různých úhlů, tyčky do různých výšek a necháte psa, aby si je v klidu (na vodítku) překračoval. Tak se učí, že si musí dávat pozor na nohy.
Užitečné je rovněž učit psa různé cviky a triky, aby si rozvíjel fantazii a učil se s vámi aktivně spolupracovat. Dogdancing se mi v tomhle směru zdá naprosto ideální.
Některé věci se staly dřív než jiné věci. Bohové hrají hry s osudy lidí. Ale než začnou, musí si na hrací plochu rozestavět všechny figurky a prohledat byt, aby našli kostky. (Terry Pratchett: Těžké melodično)
Kdy vyrazit na první závody?
Pes se smí účastnit oficiálních závodů po dovršení osmnácti měsíců věku. Tolik soutěžní řád klubu agility.
Než začnete závodit, pes by měl znát všechny překážky a měl by se mezi nimi umět pohybovat. Měli byste mít oba zkušenost se sequencemi a parkury s obtížností na úrovni minimálně A2. Ty parkury jsou důležité, protože je obtížné udržet dvacet překážek pozornost jak svou, tak psa. Pes by měl mít zkušenosti se závodní atmosférou, mnoha různými lidmi, psy a překážkami. Nejistý pes si závody neoblíbí, bude zpomalovat a chybovat.
S Wayem jsem začala závodit ve třech letech. I díky tomu jsme na druhých závodech jeden běh vyhráli a měli jsme ze začátku mnohem méně diskvalifikací, než když před lety začínala Bára s Acem. Odmalička nás doprovázel na závody a cvičila jsem s ním tam, od dvou let jsme závodili v dogdancingu, takže jsem věděla, jak reaguje na trému.
Není kam spěchat, při rozumném výcviku může pes závodit do deseti i více let.
Jaké jsou na závodech kategorie?
Ty základní oficiální jsou zkoušky výkonnostního stupně 1, 2, 3 a otevřené (open) běhy agility a jumping. Parkury zkoušek jsou různě obtížné podle zkušenosti týmů. Otevřené běhy mají pro všechny kategorie stejný parkur, v agility jsou zónové překážky, v jumpingu ne. Pak existuje oficiální kategorie veteránů, kam je po dovršení určitého věku psa přestup dobrovolný. Ná různých závodech se můžete setkat s hrami, soutěžemi začátečníků nebo štěňat, jejich pravidla závisí na daném pořadateli.
Musím se stát členem klubu agility, než půjdu na závody?
Ne, jen to je levnější, pokud budete závodit hodně. Když navíc zaplatíte členství, můžete si třeba namlouvat, že tím pomáháte vývoji agility, že třeba přispíváte na českou reprezentaci na MS. Jako člen klubu také máte možnost zasahovat do klubových záležitostí, hlasovat na schůzi klubu nebo získávat zpravodaj (momentálně Psí sporty).
Víc o závodech, závodění a přihlašování najdete na stránkách klubu agility.
Kateřina Lerlová