Z psí babičky znovu štěnětem: Jak může adopce změnit (nejen) zvířeti život?

Sedm let strávila fenka Pirate za zdmi útulku. Za tu dobu o ni nikdo z návštěvníků neprojevil zájem. Ani na její inzerát k adopci se nikdo neozval. „Lidé nechtějí adoptovat starší psy, protože se bojí, že s nimi bude víc práce,“ říká vedoucí útulku, kde Pirate žila většinu svého života. Až do chvíle, kdy se na její fotku na webu podíval mladý pár…

Příběh psí seniorky zveřejnil server The Dodo, zareagovaly na něj stovky lidí.

„Lidé přicházeli a říkali – to je smutné, že je tady tak dlouho. Ale tím to skončilo,“ vypráví Amanda Villeme, vedoucí organizace Oahu SPCA na Havaji. Ta vznikla v roce 2009 a je jedním z mála amerických útulků, kde neprovádí eutanázii zdravých zvířat kvůli nedostatku místa. To je důvod, proč Pirate byla ve chvíli, kdy o ni její budoucí majitelka projevila zájem, ještě naživu.

Když se Jennifer s manželem coby vojáci z povolání přestěhovali kvůli práci na Havaj, ještě nevěděli, jak moc se jejich život změní. Za nějaký čas začali přemýšlet o tom, že si pořídí psa a Jennifer začala hledat útulek, kam by mohla chodit vypomáhat jako dobrovolník. Na stránkách Oahu SPCA narazila na samé mladé psy. Až na jednoho. „Měla šedivý čumák a ty nejroztomilejší uši,“ popisuje Jennifer okamžik, kdy poprvé uviděla Pirate. Hned druhý den ji šla navštívit.

Fenka po letech v kotci začala ztrácet naději. 

Prosba vidět fenku, o kterou dlouhých sedm let nikdo neprojevil zájem, pracovníky útulku vyvedla z míry. „Byla hrozně smutná, jako by se dívala skrz člověka,“ popsala mladá vojačka první setkání s Pirate. „V útulku mi řekli, že to vypadá jako kdyby byla příliš unavená ze svého dosavadního života. Zlomilo mi to srdce,“ vzpomíná Jennifer, která se rozhodla, že Pirate pomůže být zase šťastná. Donesla jí nový pelíšek, hračky, začala s ní trávit čas a fenka jí pomalu začala důvěřovat.

„Byla psem, kterého nikdo nechce. Ale mě si okamžitě získala,“ vypráví mladá žena, která za Pirate chodila každý den celé dva měsíce. V té době nebydleli s manželem ve vlastním domě, takže si ji nemohla adoptovat. Skoro dvanáctileté fence to ale vynahrazovala, seč jí síly stačily. Chodila s ní na procházky, trávila s ní čas v kotci, hrála s ní.

Jennifer chodila za Pirate před prací i po práci. 

Po dvou měsících přišel okamžik, kdy mohla Jennifer s manželem Pirate konečně adoptovat a fenka tak odjela do nového domova. Nikdo v útulku si nemyslel, že ten den někdy přijde. Obavy z toho, jak bude psí seniorka zvládat nové prostředí, se ukázaly jako liché. Pirate si na nový domov brzy zvykla a z fenky, která se po sedmi letech v kotci smířila se svým osudem, se stalo rozpustilé štěně. Každým dnem rozkvétala víc a víc a její noví majitelé jí umožnili prožít mnoho věcí poprvé – jako ležet na gauči nebo se proběhnout po pláži.

Pirate v nové rodině ožila a z psí babičky se stalo štěně.

„Největší odměnou pro nás bylo vědomí, že jsme jí změnili život. Všechno, co potřebovala já si myslím že i všechno, po čem toužila, byla rodina,“ říká Jennifer, podle které možnost sledovat to, jak se Pirate mění doslova před očima, změnilo život i jí a jejímu manželovi. „Přála bych si, aby tady bylo víc lidí, kteří by psům jako Pirate dali šanci. Je nám jedno, jestli s námi bude další tři roky nebo tři dny, prostě se budeme snažit dopřát jí ten nejlepší život, jaký může mít,“ uzavírá Jennifer.

Chtěli byste si adoptovat psího seniora, ale bojíte se vyšších nákladů? Přečtěte si, kdo a jak vám s tím může pomoci, proč je adopce psích staříků skvělá věc a jak to může ovlivnit chod rodiny.

Pomáhat je prima. Více informací na