Střípky z Bongova (Bonbónova) života
Jistě si mnozí z vás pamatují na dlouhou, smůlou posetou cestu bulíka Bonbóna dříve Sorbona, který pro své zkratové chování vystřídal během 2 let několik zařízení: O.s. Vita Canem, útulek Hrachov, Bull Azyl Čáslav a poté opět útulek Hrachov – (viz sbírka Nadačního fondu Psí Naděje). Nakonec se ale pro Bonbóna našla dočasná péče, která se po nějakém čase změnila v trvalý domov :-)
Bonbón, nyní Bongo, má dnes na levandulích ustláno, píše svůj Blog a užívá si, co mu síly stačí. A tak pro vás všechny, kteří jste jeho osud sledovali, sledujete, ale i pro vás, kteří se s ním dnes seznámíte, přinášíme pár střípků. Račte se začíst ;)
Na vysvětlenou - Já - Bongo, Vona - panička, Von - páníček, Hnědá - moje "ségra" Rozárka, pták - papoušek Žako ;-)
5. dubna 2016
Jsem prostě chytrej trochu jinak.....
Po prochajdě a uaportování jsem se zůstal opalovat venku na pelechu u boudy a vona si šla hodit sprchu před prací. Neví, jestli jsem zaháněl nudu nebo kunu Julinku, ale poté, co běhala po zahradě bosa, pakliže jen v negližé, s hlavou omotanou ručníkem 20min a já nikde nebyl, začala být mírně hysterická.
Prozradil mě míček, kterej jsem si zaparkoval před boxem z avie, co tu slouží jako bouda na nářadí. Celou dobu jsem samozřejmě držel bobříka mlčení, problém byl, že jsem se pod tou avií tak zašpéroval, že jsem se vůbec nemohl dostat ven.
Takže nejdřív jí spadl kámen ze srdce, že jsem nalezenej, vzápětí však propadla panice - jak mě dostane ven - jestli jí nesežeru - jestli jí nesežerou ty mravenci, který po ní pochodujou v zástupech :-)
Koukal mi jen klabák a kousek předních pacek a pořád jsem se snažil vysoukat po břiše, což tou ouzkou dírou bylo zcela nemožný. Tak mě chytla za packy, hodila na bok a vytáhla mě jak šnuptychl z kapsy.
Upřímě sám jsem byl vděčnej, páč jsem začínal být taky trochu hysterickej, že nedostanu sušenou kachnu než odjede do práce :-p
24. dubna 2016
Asi z ní jednou vykvetu, celej den jsem se nezastavil!!!
Nejdřív jsem musel sbírat pampelišky na med, to už mám zmáknutý od minule. Pak nějaký lupení, prej kdybych někdy chytil kašel....jako umím chytat kde co, třeba lelky, bronz, rapla nebo míček z voleje, ale jak se chytá kašel, to fakt nevim :-/
Včera tu byl ten od "von" Clarka a odnesli mi konečně boudu do kotce, samozřejmě matrace a deka nebyla podle mých představ, tak jsem si to upravil...prej jsem pěknej výkvět a za trest budu mít k večeři kopřivy. To bych se z toho vopupínkoval, vona to trhá v rukavicích a já to mám žrát?!? Jenže jsem zjistil, že nám z nich dělá špenát se škvarkama a k tomu sele, takže už netrpělivě čekám na véču ;-)
5. května 2016
Tak se zase hlásím, měli jsme trochu šrumec..
Pač se nám ta moje oblíbená teta od "von" Clarka přecpala melounem - Bára jedna lakomá, ani se se mnou nerozdělila, takový paňděro jsem už dlouho neviděl. Jenže v pondělí se ukázalo, že to nebyl meloun, ale Adélka :-o
Doufám, že se mi nic podobnýho nestane, melouna teď žebrám skoro každej den. A když nežebrám, tak kradu, řiká mi důvěrně "Ty cikánskej spratku" nechápu jako proč, ten chleba se šunkou na kraji stolu a i ten s paštikou druhej den, prostě omdlel...mně do tlamy :-D
Na druhou stranu jsem neskutečnej vzorňák....dneska ráno jsem potkal srnku, zazávodil jsem si na dýlku tkaničky a pak jsem v klidu pokračoval dál a co nevidim? Na kraji remízku pod trnkama leží další srnka, uplně mrňavá puňtíkovaná, fakt rozkošňačka. Sice jako neumím moc povelů, pač se tady na to nehraje, ale snadno se nechám oblbnout na míček, kterej sice zůstal na zahradě a byl tak 2km daleko, ale běžel jsem se hned mrknout, jestli ho nemá v kapse. Neměla....kecala, ale když jsme opatrně obešli toho pidižvíka, dostal jsem nálož piškotů. Usoudila, že budu spíš jenom pes honící, nikoli lovící a byla na mě tuze pyšná! :-)
30. května 2016
Sláva nazdar výletu, bylo to super, nový zkušenosti, turistika a mraky pesemesek...
Jako důležitej zvrat v mým životě a vona zapomene foťák?!?! Nicméně přes všechny ty zážitky, největší zážitek pro mě byl, když Hnědá začala hlásit - Jsme doma! - vyskočil jsem z kufru, samou radostí jsem začal rotovat po zahradě a byl jsem ŠŤASTNÉÉÉ jak blecha, když mi došlo, že dlouhá jízda autem už nekončí přesunem jinam, ale DOMŮ :-)
17. června 2016
Začíná tu být trochu dusno...
Pták má důtku s výstrahou, protože vzal čáru ven a museli ho nahánět vysoko v korunách a od tý doby se chová jako spratek. Takže, abych měl plusový body, hraju vzorňáka....přestal jsem čórovat v kuchyni, dělám chápavýho a vona se mnou zase začala trénovat trpělivost na míček. A taky už jí neštěkám za zadelí, když dělá misky, vymyslel jsem důmyslnější taktiku asistenčního psa ;-)
21. července 2016
Čůza jedna Hnědá, vykrámovala si hračkárnu a nastražila na mě příšeru..
Jdu si v klidu na snídani a uprostřed kuchyně vetřelec. Málem jsem omdlel, vypadal jsem jak Harapes kříženej s plížícím se Vinnetůjem, když jsem se k němu blížil. A do toho fouknul průvan a zašustil pytlem, co čouhá z koše....v tu ránu jsem byl na terase. Vona se mohla potrhat a při druhým pokusu mi s ním pro změnu hnula po podlaze, tak jsem zas po drápkách odtančil na terasu. Ale do třetice všeho dobrýho jsem zjistil, že je to jen plyšovej Angličan, stejně jako já a už se ho nebóóójim :-p
Mám za sebou první cross country cestou necestou, nejdřív jsem se na to teda moc netvářil, páč s mým nízkým podvozkem jsem pořád musel přes něco skákat, ale nakonec jsem dal i kládu přes příkop a prej kam se hrabe nějakej hříšnej Patrik. Jsem se tak uskákal, že jsem ani nechtěl vyskočit z auta pro míček.
A taky ovládám další povel: "Bongo, Ty sis do toho špajzu něco dal?" Můžou tam ležet i načnutý plíce a já vzorně vycouvám ven ;-) A pak, že se na psy musí stručně, aby to pochopili! Kdepak, mně to naopak vyhovuje debatní formou, třeba mám skoro 100% odvolání i od kočky, co se snaží utéct ze zahrady, jen na mě nesmíte volat "Ke mně!" , ale "Vem míček a pocem!" a taky když chci piškot, funguje mnohem líp než "Sedni" povel "Víš, co máš dělat" akorát vona do dneška neovládá povel "Tohle psi nežerou" pořád jí musím dokazovat, že se mejlí, proč by jako psi nežrali citrón nebo bazalku, že jo? ;-)
10. srpna 2016
Každej má nějaký to tajemství, že jo...
To moje spočívá v tom, že se tajně ukreju a nikdo neví kam, obvykle mě prozradí, že jsem dlouho ticho. Doma je to hned jasný, bez velkýho pátrání. V neděli po mě ovšem bylo vyhlášeno celoplošné pátrání.
"Kde máš Bílýho psa?" - "Před barákem na pelechu" - "Tam jsou jen míčky" a tak mě von začal hledat.....nikde jsem nebyl. "Prostě zmizel".... jenže to už vona moc dobře věděla, která bije. " A pod avii ses díval? " - "A jak by se tam prosimtě dostal?" A v tom spočívá moje tajemství, nikdo neví proč a kudy tam lezu.
Jasně, že jsem tam byl a jasně, že jsem se zas nemohl dostat ven. Akorát, že vona už se tam s tím paňděrem nevejde, tak stála na vrchu, dělala chytrou a diktovala mu, jak mě má hodit na bok a vytáhnout....no, tak už to taky umí :-D Prej jsem "De Bill" řikal von, asi myslí, že jsem šlechtic :-)
A jinak bylinkuju ty fialový kytky, co nám pak leje do jogurtu, občas mě do nich povalí na záda, abych se vyrochnil, prej je to lepší než koupání, s tím jako souhlasím, nesmrdim pak jak nějaká vyšampónovaná čubka, jsem zkrátka přírodňák, takovej luční koník, mám i svojí louku, je bílá jako já ;-)
... A to je pro dnešek vše, další střípky zase příště ;) Bongův blog najdete zde: "BONBON" - Blog Bulíka Bonga