Boxer - pes s kouzlem osobnosti
Oddaný, milující, temperamentní a veselý pes. Je přátelský k lidem, na druhou stranu nekompromisní obranář, výborně se hodí i k výcviku. Věkem se nemění, je veselý a hravý až do pozdního věku, prostě ideální společník.
Pochází z Německa a dříve byl využíván jako honák a hlídač, postupem času i jako služební a rodinný pes. Dožívá se zhruba dvanácti let.
Předkem byl býkohryz
Za bezprostředního předka boxerů se pokládá malý, tzv. brabantský býkohryz. Byl užíván především k lovu – chytil zvěř štvanou psy a držel ji do příchodu myslivce. Proto musel mít pes co nejširší tlamu s široce postavenými zuby, aby se do zvířete mohl důkladně zakousnout a udržet ho.
Pro děti i proti lumpům
Boxer je sebevědomý, vyrovnaný, veselý, přátelský, oddaný své rodině, ale též ostražitý a velmi aktivní. Pokud však nemá adekvátní zkušený výcvik, může být i nespolehlivý a občas agresivní (což platí o spoustě dalších plemen). Výborně si rozumí s dětmi, dobře vychovaný a socializovaný boxer nebude mít problémy ani s jinými psy nebo domácími zvířaty. Vždy bude perfektně hlídat svou rodinu a svěřený pozemek. Pro svého pána je připraven udělat cokoliv, aby ho potěšil.
Je to velmi inteligentní pes, který se rád učí, a skvěle se hodí pro různé druhy sportu, od výcviku až po obratnost. Má rád pohyb a je třeba mu ho zajistit opravdu dostatek. Obvykle miluje zejména obrany, stopy a poslušnost.
„Boxeři jsou chápaví a učenliví. My preferujeme výcvik pozitivní formou odměn a pamlsků. Na cvičák se naši psi vždycky těší. Jak vidí, že mám typické oblečení, beru batoh a vodítka, už se nemůžou dočkat. Olenka miluje obrany. Stačí, aby viděla figuranta s rukávem, a začne štěkat a pobíhat po kotci. Opravdu cvičení a všechno okolo milují,“ říká chovatelka Radana Vaňurová.
„Naše psy trénujeme podle národního zkušebního řádu NZŘ anebo podle mezinárodního zkušebního řádu IPO. Zdá se mi to pro ně nejvhodnější. Tyto řády obsahují tři disciplíny – stopa, poslušnost a obrana,“ uvádí chovatelka Jana Auterská.
PROČ KOUPIT BOXERA S RODOKMENEM
I když nehledíte tak na čistotu rasy, máte přece jenom u zapsaného boxera jistotu, že není produktem nahodilého křížení. Neboť rovněž tak jako vnější formy se dědí, dědí se i vlastnosti charakteru. Křížením však často se stává, že právě ty vlastnosti, kterých si u našeho boxera tak vážíme, se ztrácejí, nebo se v opak proměňují. Jak často slýcháme nebo čteme, že některý pes bezdůvodně napadl nějakou osobu nebo dokonce někoho z jejího okolí a mnohdy bývá tu také jmenován boxer. Nemohli jsme ale v žádném případě zjistiti, že provinilec by byl čistokrevný boxer. Klub chovatelů boxerů klade na dobrou výchovu charakteru při nejmenším stejnou váhu, jako na rasovou krásu. S bestiemi se nepěstuje. Vnějšek sám o sobě neposkytuje nám záruky, že pes jest čistokrevný. Také ve vrzích vzniklých křížením naskytnou se často zcela typická zvířata a konečně i rodokmen nechá se falšovat nebo zaměnit.Proto radíme Vám opětně důtklivě, obraťte se při koupi psa jen na specielní kluby. Tyto vám dají rády vždy všechny žádoucí informace a spolehlivé adresy pěstitelů.Zlatá slova, co říkáte? A teď si představte, že je napsal už v roce 1932 pan Alfréd Justitz v knize Boxer. Jako by to psal dnes – a nejen o boxerech…
BÍLÍ BOXEŘI
Protože dnešní boxer vznikl z bílých a strakatých předků, nevyhnou se ani dnešní chovatelé výskytu bílých štěňat ve svých vrzích, a to třeba i při křížení čistě zlatých nebo žíhaných boxerů (bez bílých znaků). Bílá barva je u boxera nežádoucí a vyřazuje jedince z chovu. Standard plemene výslovně uvádí, že boxer musí mít minimálně dvě třetiny barevné srsti. Ale pozor – bílí boxeři nejsou albíni a netrpí typickými nemocemi albínů, dokonce ani nejsou více náchylní k jiným nemocem, než ti barevní! Jediný problém, který se u nich vyskytuje častěji než u standardů, je hluchota – ale to se dá řešit vhodnou komunikací (o životě s hluchým psem jsme psali v čísle 2/2013). Majitelé bílých boxerů můžou najít spřízněné duše např. na webu www.bilyboxer.info, který organizuje i nejrůznější srazy a akce.„Bílé znaky u boxerů jsou hezké a nechceme je potlačit, proto musíme někdy počítat s narozením bílého štěněte, to pak dostane rodokmen s nápisem NESTANDARD. Majitelé s ním mohou normálně cvičit, účastnit se zkoušek a pořádají se pro ně i výstavy,“ dodává chovatelka Jana Auterská.
Máte rádi boxery a chcete jim pomoct? Koukněte na BOXER V NOUZI na facebooku nebo na www.boxeri.estranky.cz. Tyto stránky pomáhají opuštěným nebo nechtěným boxerům u nás i na Slovensku, díky nim našla nový domov už celá řada boxerů, ale i buldočků, buldoků apod.
ZKUŠENOSTI CHOVATELEK
Radana Vaňurová
CHS Od Vltavské tůně, www.odvltavsketune.cz
Chovatelskou stanici má od roku 2000, boxerům propadla už jako dítě – boxera měla její babička i rodiče. Proto když si v dospělosti pořizovala svého prvního psa, nebylo o čem dlouho přemýšlet.
Je to neskutečně hravý, veselý, a přitom ostražitý pes. Je temperamentní a oddaný. Svého pána a hlavně děti miluje celým svým srdcem. Nedokážu si představit, že bych chovala jiné plemeno. S boxery se člověk nenudí, každý den něčím překvapí. Jsou to takoví klauni.
Mám zkušenost s německým ovčákem a jack russel teriérem, kterého vlastní dcera. Ovčák je oproti boxerovi klidnější. A teriér je prostě teriér. Je tvrdohlavý, a ten dceřin je trochu závislák.
Jak se správně o tyto psy pečuje?
Jsou náchylní na nastydnutí. Boxeři mají krátké chlupy, proto vyžadují péči hlavně v zimě. My je máme sice venku na zahradě, ale boudu mají ve zděné místnosti a v podlaze boudy mají vytápění. Když se vrátíme z práce, mají místečko doma u krbu, kde jsou spokojení.
Scházíte se s jinými majiteli, pořádáte společné akce?
Loni jsme poprvé vyrazili na víkendový „Boxer sraz“. Scházejí se tam všichni milovníci boxerů. Letos se bude pořádat již čtvrtým rokem. Je to bezva akce, konají se různé soutěže, majitelé boxerů se podělí o své zážitky, najdou nové kamarády. Psi se vyřádí na společné procházce. Jinak chodíme i na nejrůznější hromadné venčící akce…
Říkáte, že jsou to klauni – jak se to projevuje?
Boxer dokáže člověku vždycky zvednout náladu, stačí se na něj jen podívat. Dokáže udělat takové obličeje – skoro jako člověk.
Pro mne je to zkrátka láska na celý život. A placatky, jak boxerům říkají jejich majitelé, zůstanou v mém srdci do konce života. Je to taková „nemoc“, kterou se nakazily i mé dvě dcery.
Placatky jsou láska na celý život
Jana Auterská
CHS Czech Ja – Ka, www.czechja-ka.cz
Chovu boxerů se věnuje už od roku 1983, kdy měla původně chovatelskou stanici Ja-Ka, později změnila název na Czech Ja – Ka. Svého prvního psa si koupila v roce 1976.
Ten nebyl úplně vhodný na cvičení ani na výstavy, tak jsem si v roce 1978 přivezla psa, který měl výstavní i pracovní předpoklady, a tím byl Dirk Resslovka. Od té doby jsem věděla, že boxer je plemenem, u kterého zůstanu. Začala jsem s ním cvičit a jezdit na výstavy. Každý úspěch mě motivoval do další práce. První fenou u nás byla Freia Resslovka, narozená v roce 1981. Ta je zakladatelkou naší chovatelské stanice. Nyní máme doma už sedmou generaci.
Jakých úspěchů se svými odchovy dosáhli?
Toto plemeno si oblíbil i partner a společně se věnujeme výcviku, výstavám i chovu.
Naši psi získávají na výstavách tituly, odchovali jsme i Šampiona šampionů, Mezinárodní šampiony, Šampiona Německa, Slovenska, i mnoho Českých šampionů, dále České vítěze roku a Rakouského vítěze roku, a dokonce i Světovou juniorskou vítězku ATIBOX.
Skládáme se psy vrcholové zkoušky IPO 3 a od roku 2000 se účastníme mistrovství světa boxerů.
Boxeři vynikají hlavně v obranách – poraďte, v jakém věku a jak začít?
Na výcvik obran existuje více názorů. My osobně prosazujeme ten, kdy přibližně od tří měsíců učíme štěně honit a chytat hadr, a tím rozvíjíme tzv. „kořistnický pud“. Postupem času se přejde na peška a nakonec na ochranný rukáv. Tohle všechno ale nemůže samozřejmě dělat psovod sám. Potřebuje k tomu figuranta, a je hodně důležité, aby to byl figurant zkušený.
Je potřeba dávat si u tohoto plemene pozor na něco ze zdravotní stránky?
Myslím, že se ničím neliší od jiných plemen této váhy a velikosti. Jen se hlídá spondylóza. V dospělosti se u boxerů dělá rtg páteře, a pokud tam jsou nějaké výrůstky, určuje se stupeň spondylózy. Pes nebo fena, kteří mají stupeň 3 a vyšší, nemůžou mít výběrovou bonitaci, i kdyby všechny ostatní podmínky splňovali. Jejich potomci nejsou z výběrového chovu.
Je boxer vhodný do bytu?
Tím, že je krátkosrstý, je mu v bytě dobře. My máme víc psů, takže je v bytě nemáme. Jsou, jak už jsem zmínila, ve vyhřívaných boudách a jsou spokojeni i venku.
Jak vycházejí s ostatními psy?
To je velmi individuální. Jsou boxeři, kteří se neperou, ale je i dost těch, kteří šarvátky s ostatními psy vyhledávají. Je hodně důležité určit psovi už odmalička jasná pravidla, co může a co nesmí. Samozřejmě se mu hodně věnovat a zaměstnat ho třeba výcvikem.
Neméně důležité je nezanedbat u štěněte socializaci. To znamená odmalička s ním chodit mezi cizí lidi a psy a na všechno nové ho včas a nenásilně zvykat.
Článek vyšel v časopisu č. 5/2013
 |
Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.Děkujeme Vám |
