Harmonie mezi dítětem a psem na návštěvě? – Ano, jde to!
Pokud máte doma psa a chodí k vám na návštěvu hosté s dětmi, měli byste dbát na to, abyste dostatečně poučili své hosty a to hlavně děti o tom, co je v pořádku kolem hraní, hlazení a chození ke psovi.
Pokud dítě začne hladit psa pod stolem, zvedne ho do náruče nebo ho bude objímat třeba jen na zemi, pes může začít dávat najevo svými konejšivými signály, svým olizováním, otočením hlavy pryč nebo přikrčeným postojem, že mu přílišná blízkost dítěte není příjemná. Pokud totiž dítě nebude respektovat jeho řeč a nenechá ho být, stane se pro psa hrozbou. Před hrozbou, od které neví, co čekat, se pes začne bránit a může i tedy kousnout. Pokud má pes z něčeho strach, je normální, že se proti tomu brání.
Jak zajistit příjemné setkání dítěte se psem
1/ Vždy včas reagujte na první konejšivé signály psa vůči dítěti
Děti i štěňata patří mezi mláďata, která nevědí, kdy mají něčeho dost, proto nikdy ani na chvíli nenechte psa o samotě s dítětem, i když jste dítě poučili o správném chování ke psovi. Pokud si potřebujete pro něco odběhnout, vezměte psa nebo dítě sebou. Ze psa nespouštějte oči, pokud dítě nereaguje na konejšivé signály psa, zakročte vy a oddělte dítě od psa.
2/ Vytvořte psovi klidné prostředí
Nepouštějte příliš nahlas hudbu, způsobuje to psovi stres, protože on slyší čtyřikrát více než my lidé. Přiměřená hlasitost hudby bude prospívat klidovému stavu psa. Pokud dítě nebo více dětí chtějí dovádět (běhat, skákat, tancovat apod.), musí toto probíhat v jiné v místnosti, než je pes.
3/ Dbejte na to, aby setkání s dítětem bylo pro psa příjemné a pozitivní
Je důležité, aby si pes spojoval setkání s dítětem s něčím příjemným. Nedovolte, aby dítě experimentovalo se psem. Netrestejte psa a už vůbec ne v přítomnosti dítěte. Mohl by si začít spojovat přítomnost dítěte s něčím nepříjemným. Pokud je dítěti něco nepříjemné od psa, bude umět používat signál ruky.
4/ Zasvěťte dítě do základů řeči a konejšivých signálů psa
Vy samozřejmě víte, že psovi vaše návštěva nechce ublížit. Ten pes toto pochopí jen v případě, že hosté respektují jeho pocity, když na ně pes mluví řečí svého těla a konejšivými signály. Vysíláním konejšivých signálů se pes vyhýbá konfliktu a dává tím i najevo, že se necítí bezpečně v té určité situaci. Mezi základní konejšivé signály patří zívnutí, mrknutí, olíznutí nosu, otočení hlavy pryč, pomalý pohyb těla, zvednutí tlapky, sednutí si, lehnutí si, postavení ke hře, napodobování, chůze obloukem, otočení se zády a spousta dalších.
5/ Naučte dítě mluvit přátelskou řečí těla ke psovi
Způsoby chování, které děti aplikují na své rodiče a sourozence, nemohou aplikovat na psy. To, co je normální pro lidi, nemusí být normální pro psy. Udělejte dětem malou přednášku o správném chování ke psovi.
Přátelská řeč č. 1 – přátelské napomenutí psa – signál ruky
Signál ruky je možné použít opravdu v jakékoliv situaci, kdy dítě nestojí o pozornost psa. Jde o situace jako je pro psa přirozené, ale neslušné skákání na přicházející hosty nebo otravování u stolu, když hosté jedí. Signál ruky představuje měkce otevřenou dlaň směrem ke psovi. Může to být spojené i s otočením zad proti psovi.
Přátelská řeč č. 2 – přátelský pohled
Dítě se musí vyvarovat jakéhokoliv pusinkování a přibližování se svého obličeje ke psímu, kdy dochází k přímému pohledu do jeho očí, které přestavuje pro psa výzvu k boji. Přátelský pohled představuje vzdálený pohled ze zešikmeného úhlu nebo z jiné úrovně. Oči také mohou být přivřené nebo více mrkají.
Přátelská řeč č. 3 – přátelská chůze ke psovi
Pokud pes leží, tak by chůze okolo psa měla být pomalá a rozvážná. Znamená to, že nechce být rušen a odpočívá. Dítě přímo k němu v tomto případě nechodí vůbec a nehladí ho.
Přátelská řeč č. 4 – přátelské hlazení a dotýkání psa
Dítě vůbec nehladí psa v uzavřených prostorech, jako je auto, přepravka nebo pod stolem, kde pes nemá možnost úniku. Dítě psa pohladí, jen když pes k němu přijde. Nenaklání se nad psa, neobjímá ho, ale stojí bokem ke psovi a hladí ho pomalu ideálně po ramenou a zádech.
Dítě se musí vyvarovat jakéhokoliv lehání, sedání a stání na psovi, šahání prsty do psích očí, nosu či tlamy apod. Dospělí nesmí nutit psa, aby si na nepatřičné chování dítěte zvykal, neboť to může být pro něj stresující a bolestivé.
Objímání a zvedání do náruče je možná ocenitelný projev lásky pro člověka, nikoliv však pro psa. Dítě by na takovéto chování ke psovi mělo úplně zapomenout. Pes pro svůj pocit bezpečí potřebuje mít neustále možnost úniku.
Přátelská řeč č. 5 – přátelská hra se psem
Dítě nezvedá psí hračky, misky a nelehá si do psího pelíšku kvůli možné obraně zdrojů psem. Časté a dlouhé hraní her typu házení míčku nebo frisbee psa stresuje a pes může zkratkovitě reagovat. Zvolte proto raději hru, při které pes používá svůj čich, stimuluje mozek a vytváří si hezký vztah k dítěti nikoliv k míčku. Existuje spousta jednoduchých a levných tipů. Jedním takovým tipem může být, že dítě schová psí pamlsky po zahradě nebo je různě zabalí do novinového papíru, dá do krabice a pak pejska nechá pamlsky vyhledávat. Dítě pak pejskovi do hledání pamlsků nezasahuje.
Podle mě dítě neochráníte tím, že mu zakážete veškerou interakci se psem nebo že ho budete strašit: „Pozor ten pejsek tě může kousnout“. Podle mě je přirozenější, když se dítě už samo odmala učí, jaké chování vůči psovi je vhodné a jakého se má vyvarovat. Dítě má možnost se naučit od dospělých lidí, jak se ke psovi správně chovat. Buďte dítěti příkladem člověka, který nejenže má doma psa, ale také mu rozumí a respektuje ho jako psa. Malé děti a psi jsou přímočará a pozitivní stvoření, od kterých se máme my dospělí, co učit. Na druhou stranu je na nás dospělých lidech naučit děti a psy vzájemné toleranci a porozumění. Učte dítě správně komunikovat se psem a chovat se k němu jako ke psovi, aby se pro něj nestávalo hrozbou a nezpůsobovalo psovi stres. Vždyť i my lidé se k sobě chceme chovat hezky, tak proč ne taky ke zvířatům.
Mili Kapounová
www.mili-kapounova.cz