Jak psi cítí bolest
Psi instinktivně svou bolest skrývají. I proto panovalo ve vědeckých kruzích dlouhou dobu přesvědčení, že stejně jako ostatní zvířata bolest necítí. Jak tomu je ale ve skutečnosti a jak se posunul vědecký a potažmo i etický pohled na bolest zvířat?
Francouzský filozof, matematik a fyzik 17. století René Descartes považoval zvířata za méněcenné tvory, kteří jsou ovládaní jen nízkými pudy. Dokonce zastával názor, že zvířata byla na zemi stvořena pro užitek člověka. Nemají duši, a proto se člověk nevystavuje žádné morální vině, když je zabije.
A tak vznikla teze, že pokud zvíře nemá duši, je pouhým strojem. A naše zacházení se životem takového tvora může být naprosto nezodpovědné. Tento pohled začal dominovat v biologických vědách a dával lidem oprávnění se ke zvířatům ve jménu vědy chovat jakkoli neeticky. Tato myšlenka se začala ze zoologie pozvolna vytrácet až poslední dobou.
Jak to tedy s bolestí psů opravdu je?
Stanley Cohen tvrdí, že psi skrývají bolest, aby působili dojmem, že mají situaci pod kontrolou, jenže právě kvůli tomuto instinktivnímu chování někdy nepoznáme, že náš pes trpí.
Mnozí veterináři tvrdí, že psi mají nízkou vnímavost vůči bolesti. A podle toho i často jednají. Co jsem slyšela, není výjimkou, že veterinář i po těžší operaci psovi nepodá žádné utišující léky. Někteří dokonce tvrdí, že bolest je pro zvíře v době rekonvalescence dobrá, protože díky ní zůstane v klidu a nevyvíjí nadměrnou činnost. No dovedete si představit, že by to udělal lékař vám?
Jak pes snáší bolest, záleží na plemeni, ale i na jednotlivci - asi stejně jako u lidí. Například moje fenka, kříženka dobrmana a šarpeje, byla co se týče bolesti přímo hysterická. Umírala i při štípnutí od komára. Na druhou stranu můj druhý pes si z bolesti nic nedělá, rychle se oklepe a jde dál.
U psů není tak lehké si bolesti všimnout. Instinktivně se ji totiž snaží skrýt, nestěžují si jako my lidé. Mají k tomu hned několik důvodů zděděných po svých předcích. Projevem bolesti by na sebe přitáhli pozornost jiných predátorů a ohrozili by se tak na životě. V ohrožení by bylo i jejich postavení v hierarchii smečky.
Důležité ale je bolest u psa nepřehlížet. Dlouhodobá bolest je totiž silným stresorem. Tělo na ni reaguje vylučováním určitých hormonů a může dojít k ovlivnění prakticky veškerých tělesných systémů. Změní rychlost metabolismu, vyvolá neurologické reakce a zvýší aktivitu srdce, štítné žlázy, nadledvinek a imunitní soustavy. Čím déle bolest trvá, tím více se zvyšuje riziko selhání jednotlivých orgánů nebo dokonce celého organismu.
Podle většiny studií mají tedy léky tišící bolest smysl nejen u lidí, ale i u zvířat. Eliminuje se jimi stres oslabující imunitní systém a rekonvalescence tak má hladší a rychlejší průběh. Pacient se také rychleji vrací k normálnímu příjmu potravy a tekutin, čímž tělu dodá potřebnou energii. Stanley Coren píše: “Na základě výzkumů tedy badatelé tvrdí, že prevence, včasné rozpoznání a účinné tišení bolesti a úzkosti by měly být podstatnou součástí veterinární péče o psy. Upozorňují nás, že bychom měli být vnímaví vůči sotva patrným známkám bolesti u našich domácích mazlíčků, protože už samotná úleva od bolesti může být uzdravující.”
Jak tedy bolest u psa poznat?
Rozhodně je jednodušší si bolesti všimnout u vlastního psa, kterého pozorujeme a díky tomu dobře známe jeho povahu a chování, díky čemuž si nejspíš všimneme i drobné změny.
Obecně platí, že při bolesti psi často vyhledávají temné kouty, mohou být agresivní při manipulaci, při odpočinku zaujímat neobvyklé pozice nebo být apatičtí. Mohou trpět nechutenstvím, chovat se neklidně nebo nervózně přecházet z místa na místo. Co se týče fyzických projevů, může se objevit rychlé a mělké dýchání nebo rozšířené zornice.
Nepodceňujte tedy bolest u psů, ale ani u ostatních zvířat. Cítí ji stejně jako my. Vždy je třeba najít její příčinu a eliminovat ji. A hlavně nezapomínat na tuto skutečnost a podle toho se ke zvířatům také chovat.