Psi a jejich signály
Žádný pes nechce být nucen k agresi a snaží se jí vyhnout. Proto psi používají smířlivou řeč těla, aby agresi předešli. V psím světě slouží tato řeč k uklidnění ostatních. Lze ji přirovnat k lidským zdvořilostním společenským gestům, jako jsou úsměv, pozdrav, omluva, potřesení rukou. Psi ji používají také k vyjádření strachu v situacích ohrožení a k vyjádření touhy rychle vše uklidnit.
Smířlivá gesta bývají často chápána jako submisivní, tedy podřízená, ale tento předpoklad je velmi nebezpečný. Všichni psi používají širokou škálu výrazů bez ohledu na sociální postavení a každý pes může kousnout, pokud se situace z jeho pohledu vyhrotí.
„Stresové signály“ jsou gesta, která pes používá ve stresu nebo při pocitu ohrožení. Tato gesta slouží k odvrácení hrozby a tím předcházejí vystupňování agrese. Projevy uvedené na nižších příčkách žebříčku, jako je zívání, stahování uší dozadu a zvedání tlapky, znamenají: „Mám strach – přestaňte mne děsit, prosím“. Gesta na vyšších příčkách, jako je vrčení, chňapnutí, znamenají: „Dost! Hned mne nechte být!“ Pochopení smyslu těchto signálů a jejich vysvětlení dětem pomůže předejít poslednímu stupni agrese.
Stresové signály psa
- Kousnutí
- Chňapnutí
- Vrčení
- Strnulost, upřený pohled
- Lehnutí nohama vzhůru
- Plazení, uši stažené dozadu
- Přikrčený postoj, stažený ocas
- Snaha odejít pryč
- Odvracení těla, podávání tlapky
- Odvracení hlavy
- Olizování nosu, zívání
Pokud použité gesto okamžitě nezmírní nebo neodvrátí ohrožení, pes postupuje po výrazovém žebříčku výše. Také se může časem naučit, že mírnější gesta nebývají účinná, a tak je vynechá a začne hned vrčet nebo chňapat. Takový pes se zdá být „nepředvídatelně agresivní“, ale ve skutečnosti mu jen nikdo nerozumí.
Pes, který má pocit ohrožení, obvykle touží prostě ze situace odejít. Mnoho dětí je pokousáno jen proto, že psa, který chce být sám, pronásledují a obtěžují. Když se pes snaží uniknout před ohrožením, kterým je pro něho např. dítě s napřaženýma rukama, a to jej pronásleduje, chytne ho a mazlí se s ním, je pes nucen zavrčet. Pokud není vrčení dostatečným varováním, je ignorováno nebo potrestáno, pak velmi pravděpodobně začne pes po dítěti chňapat nebo je kousne.
Nesprávné pochopení stresových signálů a potrestání psa v okamžiku, kdy se snaží říci „Prosím, uklidni se a nech mne být!“, má velmi ničivý účinek na vztah mezi psy a jejich lidskými kamarády. Když se uklidňovací gesta míjejí účinkem, úroveň ohrožení psa vzroste, pes přestává lidem důvěřovat a zvyšuje se riziko agrese.
