můj pes se se mnou nebaví

Soňa Šabacká
trenér psů v Psí škole Cituška
Brno
Adam Holeksa
trenér psů ve
Výcvik psů Praha – Adam Holeksa
předchozí | další

Dobrý den,

máme v rodině 5 letou fenku šeltie Maggie, kterou máme od štěněte. Je moc hodná, klidná, poslušná, veselá, všichni v rodině ji máme moc rádi. Cca před 14 dny došlo ale k náhlé změně jejího chování, ale pouze ke mně, k manželce a dceři se chová stále stejně. Ke změně chování došlo poprvé ráno, kdy namísto toho, aby šla ke mně a přivítala mě, jak vždycky do té doby dělala, se cca 2 m přede mnou zarazila, otočila se a odešla. Její chování bylo ten den divné, chodila zpomaleně, lehce nahrbeně, jako kdyby jí bylo špatně, proto jsem si tehdy myslel, že je nemocná. Podobně se chovala v minulosti, když skutečně nemocná byla. Byl jsem s ní tehdy doma sám a když přišla dcera ze školy, její „nemoc“ zmizela a vesele ji přivítala, to mi došlo, že problém bude jinde.

Od té doby ke mně moc chodit nechce, nicméně na zavolání přijde, občas i vrtí ocasem, ale pohladit se nechce nechat, hned utíká pryč. Navíc když ji hladím, tak pozoruje moji ruku, jako kdyby mi nevěřila, jak kdyby se bála, že ji můžu ublížit, navíc uhýbá, zajímavé je, že to nedělá vždycky. Situace se příliš nemění, občas má chvíle, kdy si ke mně přijde a škrábne mě tlapkou, což je její signál, že chce hladit, poslouchá mě zvláště venku jako vždycky, hraje si se mnou jako vždycky, bere si ode mě pamlsky, loudí, s tím problém rozhodně nemá :). Největší rozdíl oproti minulosti je ale doma, když tam je manželka nebo dcera, kdy jednoznačně upřednostňuje je a ke mně v té chvíli vůbec nechce, případně ke mně přiběhne a hned zase odběhne k dceři nebo ženě a až provokativně se "schválně" nechá hladit od nich :).

Co se týká možných změn v prostředí, tak já jsem byl s ní 14 dní doma po operaci kolene, 14 dní jsem doma nosil berle a nechodil jsem s ní ven, jako do té doby (jinak s ní chodím ven každý den, stejně jako ostatní členové rodiny, střídáme se v průběhu dne). Na berle reagovala opatrně, ale sám jsem si dával pozor a chodil kousek od ní. Posledních 14 dní navíc už berle nemám. Noc před ránem, kdy poprvé došlo ke změně chování, se nic nestalo. Ještě večer před tím jsem byl poprvé po 14 dnech venku i s manželkou při venčení, a když jsem zůstal sedět na lavičce a čekal, až žena obejde park a vrátí se ke mně, nechtěla Maggie od mne jít a žena ji musel hodně přemlouvat, aby šla s ní. Maggie jsme nikdy fyzicky netrestali, vždycky stačí zvýšit hlas, i na to už reaguje dostatečně. Nechali jsme ji cca 3 dny po změně chování vyšetřit na veterině, ale nic se neprokázalo, ani veterinář nic neporadil.

Překvapuje mě, že došlo ke změně takto náhle bez zjevné příčiny. Uvažoval jsem, jestli jsem snad nebyl v noci náměsíčnej a nešlápl na ní, ale to už je spíš mimo racionální úvahy.

Nemůžete mi poradit, co s tím? Případně doporučit někoho, na koho bychom se mohli obrátit v Praze?

Díky moc a zdravím,

Libor
  • 10. 7. 2015  13:53
  • Libor

Přeji hezký den,
někdy se bohužel stane, že se jakékoliv leknutí pejska neprojeví v tu chvíli a dokonce ani ten den, ale mnohem později. Šeltičky jsou velmi křehká a nedůvěřivá stvoření a mnohdy mají svůj vnitřní svět. Já osobně bych doporučila dvě věci. První je, abyste se pokusil fenku vůbec nijak nehodnotit, nevyhledávat ji, samozřejmě s ní komunikovat v rámci výchovy a soužití, ale většinou, když se člověk moc snaží, tak toho druhého "tlačí ke zdi" a to platí jak v partnerských vztazích, tak u psů :)
Druhá rada je ta, abyste si spolu vy dva našli nějakou aktivitu, které se budete věnovat jen vy dva - a tam už můžete vyhledat odborníka na výcvik a trénovat nějaký sport nebo jen doma házet hračky, naučit ji je vyhledávat v místnostech a podobně. Existuje kniha 100 + 1 psích triků, vřele doporučuji.
Kombinací těchto dvou doporučení by se měl za čas váš vztah upravit :)
Přeiji mnoho štěstí
předchozí | další