Dobrý den,
mám skoro rok a půl staré štěndo. Před naší "adopcí" se o pejska asi měsíc starala jedna slečna.
Psí maminku údajně našel nějaký pár přivázanou v lese, již čekající potomky. Nejspíš byla i týrána. Maminka již kříženec a já mám též "voříška". Bohužel je od malička bojácná, útočná na cizí lidi. S ostatními pejsky se naopak snáší velmi dobře. Dlouho jí trvá, než si k někomu najde cestu, především muži jí dělají problém. Když si pak někoho oblíbí, při návštěvě velmi intenzivně a hlasitě vítá. Ale největší problém máme ve chvíli, kdy necháváme psa doma samotného. Zpočátku vyla a štěkala. To se odnaučila nebo alespoň sousedé si už nestěžují. Bohužel co před ní neschováme, to nám zničí. Knížky, nádobí a jiné... leze na kuchyňskou linku, snaží se dostat do vyšších poliček..denně jí před odchodem z práce schovávám pamlsky do hraček, aby se zabavila, ale na 8hod denně to bohužel není. Vždy se při příchodu bojím, co najdu. Nejsem typ člověka, co by psa zavíral do klece.. navíc se bojím, že kdybychom jí klec pořídili, tak bude naopak vyvádět a štěkat. Když je s námi, nedovolí si nic, je hodná, poslouchá na slovo. Ale když je sama, tak to asi moc nezvládá. Nevím, zda-li je to nudou (ráno se snažím o dlouhou a intenzivní procházku) nebo strachem ze samoty. V nynějším bytě samozřejmě máme obývák a kuchyň dohromady a do chodby nejsou dveře. Vzhledem k tomu, že ani nevíme, jaké rasy se v ní míchají, je hodně temperamentní, hyperaktivní, tvrdohlavá a závislá. Prosím, poraďte, jak z tohoto ven. (Psa nemůžeme dát ani nikomu na hlídání do cizího bytu, protože by po svém návratu našel jen kůlničku na dříví :/ ) Moc děkuji za odpověď.