Výchova štěněte

Dobrý den. Měla bych pár dotazů ohledně východy naší nové holčičky. Vychovávala jsem kdysi bišonka - bezúspěšně, protože vše, co jsem se ho snažila naučit nabourala moje maminka a její přítel. Nechci podcenit nic, co se týče východy. Nerada bych, aby mnou vinou byla holčička přítěž místo toho, aby byla parťák a člen rodiny. Holčičke jsme si vzali v sobotu, před pěti dny z útulku. Narodila se 4.11., je tedy ještě maličká. Tedy věkově, jinak má už skoro 12 kilo :) u bývalých majitelů bydlela něco kolem měsíce a půl a v útulku byla jen tři dny. Předchozí "páníčci" jí nic neučili. Nedostávala ani moc nažrat, takže sežere vše, co jí přijde pod čumák. Ven taky moc nechodili, takže všechnu potřebu vykonávala doma mezi dětma. Naštěstí je moc šikovná, takže během dvou dnů pochopila, že potřeba se vykonává venku a ne doma, občas vypustí loužičku, ale to nám tolik nevadí, je maličká. V útulku nám bylo řečeno, že maminka byla boxer x labrador a tatínek prostě něco většího. Podle zbarvení tlapek, stavby těla a ježení se na hřbetu usuzujeme že má v sobě trochu ridgebacka. Je opravdu moc šikovná, po pár hodinách u nás si zvykla na nové jméno, a pochopila, že jsme už její. Od prvního dne má zákaz na gauč a do postele. Má křeslo vedle postele, a to je její místo. Samozřejmě pořád zkouší lézt za námi na gauč a občas se probudíme a najdeme jí zavrtanou u nás pod peřinou. Okamžitě jí tedy posílám na místo a teprve pak jí přivítám do nového dne. Už byla i sama doma. Dva dny za sebou dvacet minut, jednou ležela na místě a chrupkala, podruhé čekala za dveřmi na koberci. Dnes tu musela nečekaně zůstat dvě hodinky. Podle dění v bytě jsme usoudili, že celou dobu čekala za dveřmi na koberci. Až nám jí bylo líto :D tyhle informace asi budou stačit k mým dotazům. Fenečka je samozřejmě hravá a za dobrou ňamku dává pacinku, lehá si, sedá si, nosí míčky a na povel je pouští z hubičky. Ví, kde má MÍSTO a už chápe i co je to "fuj". Chápe, že když jíme a třikrát jí odeženem od talíře, že si má jít lehnout na místo a neotravovat. S přítelem se mazlí, olizuje ho, nechá si prdět na břicho a muchlovat. Když se s ní chci mazlit já (dávám jí žrát, převážně jí venčím, hraju si s ní, dávám jí ňaminy, učím jí povely) začně mě kousat do obličeje, do rukou, do nohavic a je vzteklá. Její pozornost vždy přesměruju na hračky, ale mrzí mě, že se ode mě nenechá pomazlit. Myslíte, že jí to přejde? Dnes jsme se stopovačkou zkoušeli přivolání. Chvíli hra s míčkem, chvíli povely "volno" a "ke mě". myslím, že napoprvé jí to šlo moc dobře. Ale mám pocit, že hlavně proto, že prostě cítí že je k něčemu připoutaná a bere to stejně jako vodítko, ikdyž to za ní prostě jen plandá. Nebojím se, že když to zkusíme bez stopovačky, že cíleně zdrhne, spš mám strach aby jí nezaujal nějaký pes, které zbystří první nebo procházející člověk. A aby se jí něco nestalo. Mám jí vzít na cvičák nebo jí mám nechat prostě vyblbnout a po prvním hárání a kastraci, která je podmínkou adopční smlouvy, jí začít opravdu trénovat poslušnost? Jakože ted jí nechat lítat se stopovačkou a spíš si hrát a blbnout než zatěžovat příkazy a až později ji učit, aby byla poslušná holka? Hezky jí jde i chůze na vodítku. Už skoro pochopila, že má chodit na jedný straně a ne běhat sem a tam a tahat. Ještě jeden dotaz ohledně samoty doma. Ted byla ukázková. Ale byly to jen krátké intervaly. Ráda bych předešla nepořádku doma. Nejde ani o to, že něco zničí, spíš aby si nějak neublížila. Takže prostě vymýšlet nové hračky, nebo koupit Kongo kostičku, donést klacek z lesa a dělat že je můj a pak ho nechat doma, aby si ho vokusovala, abych předešla případným nehodám ? Předem Vám moc děkuji :) opravdu nerada bych vychovala nevyrovnaného, agresivního či zlobivého pejska. Jo a ještě dělá to, že když jí hubuju, nebo jí vezmu hračku, nebo nedám pamlsek při slovech "hodná holčička", začně na mě jakoby chrochtat :D . chvilkama nevim, jestli jsme si pořídili fenečku nebo prasátko :) je to proto, že se "dohaduje" nebo nechápe, co má zrovna dělat a odpovídá "stejným tónem" s jakým s ní v té situaci mluvím ?