Dobrý den,
s přítelem jsme si adoptovali fenku, která byla zachráněná z nevhodných podmínek z cikánské osady, kde jí hodně týrali. Začala jsme s ní pracovat a pomalu navazovat s námi důvěru, doma je úžasná, ale když přijde někdo na návštěvu celá zkoprní lehne si a nechce se ani hnout, předpokládám, že je to tím, že si v sobě nese nějaké trauma. Venku to je ještě horší, je ve stresu, má stočený ocásek, nechce chodit, všude se rozhlíží a vůbec nechce vykonávat potřebu, kterou dělá doma, zatím jsem jí naučila na plenku. Potřebovala bych poradit, jak mám postupovat, abych jí pomalu ten stres, strach a úzkost odbourala? Ona se třeba i ven těší, ale když zjistí, že tam je, chce domů. Bojí se dětí a chlapů... Najala jsem si soukromou trenérku, ale moc mi neporadila, jediné, co s ní jde, tak se velmi rychle učí povely.
Děkuji za odpověď a případné rady.