Dobrý den,
máme 2,5 roku starého velkého švýcarského salašnického psa. Je to covidive štěně a dolehla nás nedostatečná socializace. I přes naši snahu, kdy jsme se snažili psa brát do města, metra, chodil do skupiny pro psy, přípravu na výstavy, se socializace v době covidové především v kontaktu s cizími lidmi nepodařila.
Na rodinu je zlatý, miluje nás a je abnormálně mazlivý. Začal ale být velmi útočný, jakmile na něj chce sáhnout cizi člověk. Myslíme si, že ze strachu a nedůvěry.
Pokud pejska venčíme, lidí na ulici si nijak nevšímá, nevyjíždí, nevrčí.
Pouze pokud na něj chce někdo sahat, většinou zavrci a snaží se “seknout” nebo štípnout. Stejně to je, pokud by někdo cizi chtěl sahat na nás (podávání ruky, objímáni s cizími lidmi).
Naštěstí nikoho nijak nezranil. Dokonce máme pejska i uchovneneho, zvládl tedy par výstav a bonitaci. Vždy jsme ale pejska předváděli my, jeho rodina.
Chtěla bych se zeptat, zda a případně jak u takto velkého psa tento problém řešit nebo dokonce odstranit? Většina lidi i přes naše varování má tendenci psa hladit.
A pokud problém už nelze řešit, je řešení zavíráni pejska před návštěvou a nenechat na psa sahat? Jak pak v tomto případě řešit například veterinární kontrolu? Samozřejmě s košíkem a pod dohledem rodiny kontrolu běžně zvládáme. Je to ovšem zbytečný stres, který nechtěně na psa přinášíme.
Děkuji moc za odpověď.