Dobrý den.
Dcera si před 2 roky pořídila štěně z útulku. Je to fenka, nalezenec, váží cca 10 kg a podle požadavku útulku je kastrovaná. Základní povely Sedni, Lehni, Čekej a Ke mně zvládá. Je to spíše mazlivý gaučák a výběhem na vlastní zahradu u domu a psí pubertu jsme už snad přetrpěli.
Protože je dcera pracovně vytížená, tak jsem péska "zdědil" já a chodím s ním na cca 4 km procházky. Jsou to uličky s malou dopravou, pole, les. Do minulého týdne bylo vše OK. Když v dohledu nebyly "nebezpečné věci" jako auta, lidi a jiní psi, tak jsem ji nechával volně běhat. Běhala tak v okruhu 20 metrů kolem mne. Jinak byla po přivolání na šňůře.
To do minulého týdne. Teď se něco zlomilo a najednou na přivolání nereaguje a doslova mě ignoruje a odběhne třeba k někomu do dvora nebo hlouběji do lesa. Variantu, kdy běží za kočkou nebo zajícem chápu (i když by to asi taky být nemělo), ale zbytku nerozumím. Mohu volat jak chci a bez výsledku. Nezbude než stát hodně dlouho na místě a čekat až si to rozmyslí a přiběhne se sklopenýma ušima a staženým ocasem. Podle toho soudím, že si je vědomá toho, co udělala. Zatím vždy naštěstí přiběhla.
Dá se s tím něco dělat?
Varianta mít ji celou dobu na špagátě je sice možná, ale přece jen když má volnost a je pro to vhodné prostředí, tak si myslím, že je to pro psa lepší. Bít ji nemá smysl, mám za to, že pes nechápe proč výprask dostává. A neurotika z ní udělat nechci. Když ji vynadám, tak přilehne k zemi, ale za chvíli se otřepe a další den se všechno opakuje znovu.
Děkuji předem za případnou odpověď jak tomu dále zamezit.