Dobrý den,
Máme 5-letého jorkšírka. Od jeho mamky jsme ho vzali v necelých 6 týdnech, to že to je brzy jsme zjistili záhy, ale co se dalo dělat. Jako štěně byl klidný, nechal se pohladit od cizích lidí, na ostatní zvířata reagoval bez agrese a bez podráždění. Když mu bylo asi třičtvrtě roku, tak nám vykradli dům, pejsek byl zdravotně v pořádku, kromě citlivosti pravé strany těla (asi od nakopnutí či něčeho podobného). Duševně je to od té doby horší. Pejsek začal štěkat, k cizím lidem nejde, je agresivní, štěká jak blázen, občas i kousne. Nesnáší zvuk skla (rozbití, posunutí skleničky,...), pokud někdo z návštěvy zvedne ruce nad hlavu začne štěkat a to samé na lidi v montérkách a kapucích. Neštěká jen na lidi, které vidí často. Pokud je sám doma, je úzkostlivej, často zvrací, po tom vykradení má epileptické záchvaty, které řešíme práškami. Snažili jsme ho brát do nových míst. Jakmile je v cizím prostředí, začne se klepat, po hodince až dvou se "oklepe" a je znovu agresivní. Tyhle pokusy nakonec skončí tak, že pes je vystresovanej a vyděšenej k smrti ikdyž ho hladíme a chválíme za to, když je v klidu. Nakonec odcházíme vystresovaní i my, a to ještě s úšklebky od navštěvovaných lidí, že neumíme zkrotit 2kilového psa. Když jdeme ven na procházku, tak je celkem v klidu, dokud se k němu nerozeběhne pes nebo malé dítě - poté začíná opět štěkat a utíkat. Začínáme být bezradní, nechceme ho mlátit ani zavírat do klece, když přijde návštěva. Můžete mi prosím poradit, zda se to dá nějakým způsobem zmírnit?
Děkuji mockrát za odpověď