Dobrý den,
přišel jsem si k Vám pro radu ohledně našeho tříletého psa rasy Cane Corso. Pes vyrůstal v prostředí mých prarodičů, ale často jsme se za ním vydávali, venčili ho, ale bohužel z důvodu rekonstrukce baráku a následnému stěhování, které se protáhlo pomalu na dva roky, zde pes strávil poměrně dlouhou část svého života, a tudíž byla jeho výchova podceněna. Pes si mohl dělat, co chtěl. Ráno byl vypuštěn na zahradu, byl podrbaný, najezený, ale v době naší nepřítomnosti o něj moc nikdo nejevil větší zájem. Nyní pes bydlí s námi na baráku (ještě s naší fenou amstaff), ale nemůže si zde zvyknout. Má zde postavený kotec, na který si v žádném případě nemohl zvyknout, tudíž spí v jedné z místností v samotném baráku, ale štěká, a to neustále. Jakmile se od něj vzdálíte na pár metrů, začne štěkat a kňučet. Stále nás potřebuje mít na očích, což jak asi chápete, bohužel není možné. Jakmile ho zavřete na zahradě, tak dělá to samé, i když tam jste společně s ním. Naopak jakmile udeří tma, pes si lehne a je ticho.
Uvědomujeme si, že je to především výchovou a ,,dětstvím” psa, ale i tak bych Vás poprosil ať už o sebemenší radu.
Mockrát Vám děkuji za odpověď a jsem s pozdravem.
Radek Souček