Můžou si kočky a psi navzájem jíst svoje krmení?

Máte-li doma smíšenou kočko-psí smečku, takové scénky důvěrně znáte. Pes leze do misky kočce a naopak – oba jsou přesvědčeni, že ten druhý to má samozřejmě lepší. Působí to sice mnohdy zábavně, ale z hlediska zdravotních důsledků to až taková legrace není.

Kočky a psi žijící v jedné domácnosti si často lezou do misek – protože ten druhý to přece má lepší. Je to ale v pořádku?

Určitě to není úplně ideální. Vzhledem k tomu, že jsou mezi těmito živočišnými druhy rozdíly v nutričním profilu, měl by každý mít své krmení. Pes je všežravec a kočka je striktní masožravec. Z toho vyplývají i další odlišnosti mezi těmito druhy. Stručně nastíním rozdíly v potřebách živin mezi kočkou a psem.

Prý je kočičí krmení pro psy dokonce až jedovaté – kvůli taurinu – je to pravda?

Ne, jde o zcela mylnou představu. Do krmiv pro psy se taurin nepřidává, ale ne proto, že by pro ně byl – na rozdíl od koček – toxický, ale proto, že si ho psi dovedou syntetizovat sami, a tudíž ho v krmivu nepotřebují. U koček jde o opak – kočka si taurin vytvořit neumí, je tedy odkázaná na jeho příjem v krmivu. Je to velice důležitá aminokyselina a v nízkých koncentracích ji najdeme téměř ve všech živočišných tkáních.

A co naopak – je kočičí krmení jedovaté pro psy?

Určitě není. Spíš je tu riziko nadbytečného příjmu bílkovin a tuku, protože je jejich obsah v kočičím krmení vyšší. Kočka potřebuje v krmné dávce více bílkovin a tuku.
V případě, že bude pes dostávat krmení pro kočky, pravděpodobně začne přibývat na váze, přijde obezita… A obezita je spojena s velkými riziky.

Už jste zmínila, že kočka potřebuje více masa, o kolik?

Ano, je to pravda. Maso neboli svalová tkáň je velice bohatá na bílkoviny, a je tedy jejich důležitým zdrojem. Kočky – jelikož jsou to striktní masožravci a jejich organismus je nastaven tak, že používá bílkoviny mimo jiné i jako významný zdroj energie – potřebují jejich vyšší příjem. Pokud tedy nebudou mít dostatek bílkovin v potravě, začnou je získávat z jiného zdroje, a tím je vlastní svalová tkáň. A to je pro ně velice nebezpečné.

Jak se vlastně liší psí a kočičí krmení vyráběné průmyslově (granule, konzervy)?

Rozdíly jsou v množství bílkovin, tuku, sacharidů a přítomnosti dalších látek jako např. už zmíněného taurinu. V dnešní době už to mají majitelé psů a koček velice jednoduché. Stačí si vybrat kvalitní značku krmení a pak už jen vyberou baštu pro psa nebo pro kočku.

Liší se i frekvence krmení? Psi by měli dostávat 1–2× denně, ale kočky prý mají mít přístup k jídlu pořád (tzv. „bufet systém“), proč?

Ano, je to přesně tak. Psi jsou blízcí příbuzní vlků, jsou to tudíž příležitostní lovci. Jejich anatomické a fyziologické vlastnosti jim dovolují přijímat potravu v delších intervalech a ve větších porcích. Kočky jsou naproti tomu lovci, kteří jsou zvyklí přijímat malé porce několikrát denně (např. hraboš, myš, pták…). U psů i koček se jejich trávicí aparát na daný způsob příjmu potravy adaptoval. Navíc strategie lovení více malých kořistí denně uspokojuje přirozenou hravost koček.

Jaké potraviny jsou pro psy a kočky jedovaté? Kdekdo ví o čokoládě, někdo říká hroznové víno… co ještě?

Kakao a čokoláda obsahuje pro psy a kočky nebezpečné alkaloidy kofein a teobromin. Tyto dvě sloučeniny obsahuje i káva, ale v jiném poměru. Dále je nebezpečné hroznové víno a rozinky, a to zejména pro psy. Obecně známá je i toxicita cibule a česneku. Jejich toxický účinek tkví v rozpadu červených krvinek. Často se také mluví o bramborách, ty sice obsahují toxický solanin, ale ve vařených bramborách je ho tak málo, že psům ani kočkám neublíží. Určitě bych se vyvarovala také ořechů, hlavně makadamových, mandlí… Otrava makadamovými ořechy byla zatím popsána pouze u psů, nicméně nikdo nevylučuje toxicitu i pro kočky. Velké riziko ořechů spočívá také v jejich úpravě; solené plody jsou rizikové kvůli otravě solí. Při nevhodném skladování může nastat i otrava toxiny, které produkují plísně.
Další samostatnou kapitolou jsou pokojové rostliny – tady bych raději zmínila obecná pravidla, jak případným otravám předejít, což platí zejména pro kočky, které rády kytky okusují. Pokud si domů pořizujete rostlinu, vždy se informujte, jestli není nebezpečná pro domácí zvířata. V případě, že si nejste jistý, dejte kytku na místo, kde k ní nemají zvířata přístup.

MVDr. Vladimíra Vepřeková
Už při studiu absolvovala mj. dvouletou stáž na VFU Brno na oddělení zobrazovacích metod, dále pak stáž na klinice AnimalClinic Praha. Poté působila jako veterinární lékař na Veterinární klinice Mimoň hlavně v medicínském oboru interna.

A VAŠE ZKUŠENOSTI?

A jak to máte doma zařízené vy? Zde je pár zkušeností od vás našich čtenářů, tak jak jste nám je k tomuto tématu napsali.

Zuzka V.: Můj kocour pije zásadně jenom z misky se psem (vlčákem), s oblibou roztrhá všechny nové pytle psích granulí, aby je ochutnal a občas si zobne i z psí misky... Svoje kočičí papání má vysoko, aby na něj pes nedosáhl, takže pes si občas smlsne akorát na masu z konzervy, která kocourovi zrovna nechutná.

Iva Š.: Máme dva psy a dvě kočky a krmíme je tak, aby mohli jíst všichni všechno. Kočky mají granule nahoře, většinou je nikdo neshodí, takže kočkám zůstanou. Psí granule kočky moc nelákají, maso a konzervy snědí všichni hned, různě umístěné vody pijí všichni spolu.

Kateřina H.: U nás mají kocouři (3 kusy) jídlo i svoji misku nahoře, trochu výš, než kam dosáhne pes, když stoupne na zadní – ovšem když odejdeme do práce, vyskočí nahoru a kočičákům to stejně vyžere. Pak nastává jediná situace, kdy kocouři vyrazí na lup psího žrádla, protože jsou hladoví. Jedinkrát zkoušel jeden z kocouří rodinky psovi pít z jeho vysostné vody – jenže pes nemá misku, ale kyblík, takže pan kocour s rozběhem vyskočil na kýbl, ten se převrhl a milého překvapeného kocoura kompletně zalil. Od té doby kolem kyblíku našlapují jako baletky všichni tři. 

Článek vyšel v časopisu č. 6/2013

Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky. Děkujeme Vám