Lokální anestézie u veterináře?

Kdekdo už zažil zákrok u zubaře nebo třeba chirurgický úkon, který mu lékař prováděl v takzvané lokální anestézii, lidově řečeno v "lokálním umrtvení". S tímto úkonem se můžeme setkat také při návštěvě veterináře. Ale má to svá specifika. Tak se na ně podívejme.

Ve veterinární ordinaci se lékař často setkává s přáním klientů provést nějaký drobnější chirurgický zákrok v lokální anestezii. Je to pochopitelné, vzhledem k tomu, že v humánní medicíně a personální náročnosti, rizikům a nákladům, spojeným s celkovou anestézií. Veterinární anesteziologové však nepracují s tak dobře spolupracujícími neboli kooperativními pacienty, jako jsou dospělí lidé. Právě kooperace s pacientem je totiž u tohoto přístupu dost důležitá. Samotná aplikace lokálních anestetik je totiž zpočátku bolestivá a je nezbytné zabránit zvířeti v pohybu. A tak se u vašeho psího kamaráda třeba i drobné odstranění kožního útvaru může změnit ve vyčerpávající boj, extrémně stresující jak pacienta, tak majitele a veterináře. Sterilita operačního pole je často nedosažitelná a časová náročnost zcela nečekaná.

Ale přesto to jde

Přesto má lokální anestézie své pevné místo v rejstříku veterinárního anesteziologa a nutno říci, že je v praxi využívána spíše nedostatečně. Filozofie jejího použití je však poněkud jiná než v humánní anesteziologii. Především je téměř vždy využívána jako doplněk celkové anestézie či nasazení silné dávky sedativ, ne jako jejich náhrada.

Pojem "lokální anestézie" je zde používán poněkud zjednodušujícím způsobem, a to pro souhrn technik, kterými se znecitlivují určité oblasti těla na úrovni periferního nervového systému, aniž by byl ovlivňován mozek, tedy celkové vědomí pacienta. Jedná se zejména o techniky, které jsou uvedeny v boxu Slovníček pojmů.

Jedním z hlavních úkolů anesteziologa při chirurgických zákrocích je snížit jejich bolestivost pro pacienta na dosažitelné minimum, a to nejen během výkonu, ale i po něm.

Co je vlastně bolest?

Definovat bolest je složitější než to vypadá. Humánní medicína v současnosti definuje bolest jako "nepříjemnou vjemovou a emocionální zkušenost související se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně, případně jako takové poškození popsanou". U zvířat je situace ještě komplikovanější, protože nám nemohou své pocity přímo sdělit. Definice bolesti zde zní: "Nepříjemný smyslový a emoční prožitek, představující uvědomění si poškození integrity tkání nebo hrozbu tohoto poškození zvířetem..., vedoucí k změnám ve fyziologii a chování, zaměřeným na zabránění či zmenšení poškození, snížení pravděpodobnosti opakování a usnadnění hojení."

Již složitost těchto definic ukazuje, jak komplexní problém bolesti je, přestože ji všichni známe. Z definic vyplývá, že pocit bolesti vyžaduje bdělé uvědomění si a je tedy vytvářen v mozku. Při poranění nervových zakončení v tkáních, například chirurgickým řezem, je vyslán signál směrem k míše a pak dále k mozku takzvanými aferentními drahami (tedy drahami směrem do mozku). V mozku je zpracován a jinými drahami, zvanými eferentními (neboli odstředivými), jsou vysílány signály směrem k místu poranění. Ty zvyšují citlivost oblasti rány a jejího okolí, proto jsou pak v místě poranění normálně nebolestivé impulzy, třeba dotek, vnímány bolestivě. To za normálních okolností pomáhá vyhnout se dalšímu zraňování poškozené tkáně. Pacient v celkové anestézii nemůže vnímat bolest, nicméně k aktivaci těchto drah přesto dochází.

Anestézie čelisti před ošetřením zubu ušetří pacientovi bolest po probuzení a sníží množství anestetik, která musí dostat během zákroku

Po probuzení z anestézie se dostaví pooperační bolest. Pokud ale nervové dráhy k místu chirurgického zákroku vyblokujeme podáním lokálního anestetika, zabráníme aktivaci aferentních a eferentních drah a podráždění center bolesti v mozku. Pooperační bolest po opadnutí účinku lokálního anestetika je pak mnohem menší, protože chirurgický zákrok již skončil a dráždění nervových zakončení je již méně intenzivní. To je hlavním přínosem použití lokální anestézie u zvířecích pacientů. Jejich zotavování po chirurgických zákrocích je lepší a nezažívají tak velkou pooperační bolest.

Šetří staré a nemocné

Další výhodou je, že během zákroků postačí nižší dávkování celkových anestetik, neboť pacient díky lokální anestézii nevnímá stimulaci nervových zakončení chirurgickým zákrokem. Nežádoucí účinky celkových anestetik, například pokles krevního tlaku, jsou tímto přístupem výrazně menší a průběh anestézie je poklidnější a bezpečnější. Toho lze využít u všech pacientů, obzvláště však u zvířat s onemocněním ledvin, srdce či sliznice žaludku a střev, pro které je pokles krevního tlaku nejvíce nebezpečný.

Pacient po epidurální anestézii sice nemůže používat zadní nohy, ale cítí se komfortně, protože bolest je blokována

Techniky lokální anestézie se dají použít při různých zákrocích různými způsoby, nicméně některé indikace jsou zvláště časté a výhodné. U zubařských výkonů, jejichž bolestivost je často značná, vyblokování čelistních nervů výrazně zvyšuje komfort pacienta. Zvláště široké pole indikací má epidurální anestézie a analgezie, jak je uvedeno v boxu Epidurální anestézie. Jak je vidět, lokální anestézie má významné místo ve veterinární anesteziologii, byť poněkud jiné, než v humánní. Je určitě vždy k prospěchu zvířecího pacienta, když majitel předem prodiskutuje možnosti jejího užití se svým veterinářem.

Text: Vojtěch Novák, veterinární lékař
klinika Jaggy Praha
Foto: www.jaggypraha.cz