Respektujme pocity cizího psa
O krásném a slunečném víkendu jsem byla svědkem zoufalé situace jedné starší paní s menším pejskem, ke kterým přiběhl osamocený pastevecký pes. Byl asi čtyřikrát větší než ten menší. Z jeho očí vyzařovala potřeba být se psy. Byl přátelský k tomu menšímu, naprosto však ignoroval veškeré konejšivé signály a pokusy psa odejít. Pronásledoval ho pořád. Paní začala propadat panice. Přiblížila jsem se i já ve snaze jim pomoci vyjít z této situace. V tom přiběhla majitelka pasteveckého psa se slovy, že se moc omlouvá. Na první pohled skončilo vše bez újmy na zdraví. Co však na druhý pohled (když se podíváme hlouběji do duše menšího psa)?
Co to dělá se psí duší?
Každému se může stát, že situaci neodhadne nebo nezvládne, proto neviním nikoho. Bohužel je zcela běžné, že, pokud je pes přátelský v očích lidí, jeho majitel ho nechá jít pozdravit kdejakého psa se slovy: „On nic nedělá“, „On je hodný“. Jenže ne každý pes chce být „pozdraven“. Ne každému psovi je příjemná blízkost cizího psa. Každý pes má potřebu osobního prostoru bezpečí jinou. Je to záležitost individuální, která mimo jiné souvisí také s úrovní socializace psa a případnými bolestnými zkušenostmi z minulosti. Může jít také o psa, který je dočasně nějak handicapován (psychicky i fyzicky). Na duši takového psa to udělá mnoho škody. Nepříjemný pocit a strach tak umocní jeho problém neboť pes narušil jeho zónu pocitu bezpečí.
Proč přátelský pes narušuje individuální bezpečnou zónu psa?
I když bázlivý pes vysílá konejšivé signály na blížícího se psa, že je mu to nepříjemné, on je ignoruje a přistupuje k němu blíž. Proč? Protože je buď frustrovaný z nedostatku kontaktu se psy a za každou cenu se s ním chce setkat, nebo mu odmala bylo dovoleno prohánět/šikanovat psy (většinou menší) a tak se to stalo jeho špatným zvykem.
Jak zajistit respekt druhého psa?
Pes se zdvořilými návyky bude vždy respektovat nepříjemné pocity a konejšivé signály druhého psa, proto každý majitel by měl podporovat jen slušné chování psa.
Pokud pes těmito znalostmi zatím neoplývá, je potřeba, aby respekt a pocit bezpečí druhého psa zajistil majitel tím, že si psa včas přivolá nebo na frekventovaných cestách s ním chodí na vodítku. Součástí je i vytvoření potřebného prostoru, které je na místě k dispozici.
Majitelé menších plemen a psů s různými handicapy a fobiemi (a nejen oni) vám všem budou za toto vděčni.
Mili Kapounová
www.mili-kapounova.cz