Zvíře z útulku
Pes/kočka z útulku – ano, nebo ne?
Rozhodli jste se (doufejme po zralé úvaze) pořídit si nového čtyřnohého člena domácnosti? Pokud netrváte na štěněti či kotěti konkrétního plemene, můžete si nového kamaráda vzít z útulku – i tam však dost často svou šanci na lepší život vyhlížejí čistokrevní pejsci a kočičky. Kromě toho, že si rovnou vyberete „hotového“ psa či kočku, uděláte i dobrý skutek! A to rozhodně stojí za úvahu.
Kdo má takovou zkušenost, určitě potvrdí, že zvíře osvojené z útulku je velmi vděčné. Na nové domovy tam čekají, mnohdy celé roky, zástupy opuštěných, mnohdy i týraných koček a psů. Jsou úžasní, krásní, věrní, a přesto opuštění. Ničím se neprovinili, přesto je často zradil jejich nejbližší člověk, kterého milovali…
Jak to chodí
Zájemce o zvíře musí být starší 18 let a mít s sebou platný doklad totožnosti. Solidní útulek ovšem nedá zvíře jen tak každému! Lidé si často mylně představují, že útulkáři jsou štěstím bez sebe, když si někdo přijde pro zvíře. Každého zájemce si pečlivě „proklepnou“ – proberou jeho úmysly a možnosti, jak se bude zvířátko mít, kde a jak bude žít, zda už má zájemce nějaké zkušenosti a jak je na příchod nového kamaráda připraven. Je také vyloučeno, aby někdo přišel pro zvíře coby dárek pro někoho jiného – útulky neumísťují své svěřence prostřednictvím třetí osoby čili zprostředkovaně.
„Jednou jsme udělali výjimku – a byla to chyba. Přišli lidi, že chtějí pejska pro babičku, aby se více pohybovala, že se budou o psa starat a bude vlastně jejich. Vzali si pětiletého jezevčíka Čertíka. Když jsme té paní za dva dny volali, tak plakala do telefonu, že psa nechce, že to nezvládne a že děti s ní nebydlí. Hned druhý den jsme si pro psa dojeli. Paní bylo 82 let a byla po zlomenině nohy. Sama jedla pouze polévky z pytlíku, protože víc nezvládla uvařit, a o psa se vůbec starat nemohla! Navíc byla silně sklerotická,“ popisuje negativní zkušenost Dana Knížová z psího útulku Modřany.
„Lidi vybíráme především podle našich představ, co si pro zvíře představujeme. Pro kočku většinou chceme, aby bydlela doma a popřípadě mohla v bezpečí chodit ven. Určitě velmi zpozorníme, když zájemce řekne, že mu ty předešlé přejelo auto! Pro pejsky chceme buď bydlení v bytě, nebo v domku se zahrádkou s neomezeným přístupem do domu. Většinou je nedáváme do čistě venkovních kotců, ale samozřejmě záleží i na dotyčném psovi – co by bylo pro něj vhodnější. Hodně udělá i osobní dojem, už se párkrát stalo, že jsem zájemcům nevyhověla, protože se mi prostě nelíbili,“ přiznává Pavla Hybská z Kočičí Naděje.
Jak si dobře vybrat
Snad každý útulek už dnes má vlastní internetovou prezentaci, můžete tedy v rodinném kruhu učinit „předvýběr“ a do útulku už pak jít skoro najisto. Jenže – nenechte se mýlit! Přijdete s jasnou představou mourovatého koťátka, a odcházíte s černým mňoukajícím seniorem. Kočka si prostě vybere vás.
„Často to dopadne jinak, než lidi na začátku chtěli. Asi tak v polovině případů,“ potvrzuje Pavla z Kočičí Naděje. „Vždy je potřeba osvojit si kočičku vhodnou povahově a věkem pro danou rodinu, v tom se je určitě snažíme korigovat,“ dodává Kristýna Kacálková z útulku Srdcem pro kočky ve Vrbičanech u Kladna.
Tak jste si konečně vybrali to pravé zvíře (nebo ono vás) a nyní musíte zjistit: 
- Jak se chová.
- Jakou potřebuje péči (např. po úrazu, léky po nemoci ad.).
- Jak vychází s jinými zvířaty (svého i jiného druhu).
- Jak snáší děti (pokud je máte).
- Jak se do útulku dostalo – jaké má zkušenosti s lidmi.
Pokud jste tedy dobře zapůsobili a dohodli se na převzetí zvířete, sepíšou s vámi předávací protokol. Útulek si obvykle vymíní i právo následné kontroly, jak se zvířátku u vás žije. Většinou majiteli volá nebo ho kontaktuje e-mailem. Ideální je, když noví majitelé sami posílají zprávy a popřípadě i fotky. Pokud se ovšem neozývají, následuje osobní návštěva a třeba o odebrání zvířete.
Ani z útulku není zadarmo
Málokdo také ví, že ani útulkové zvíře nedostane zdarma! „Poplatek vybíráme nejen proto, aby majitel uhradil alespoň část vysokých nákladů za kočičku, ale především proto, že pokud majitel zaplatí, víme, že má zvíře pro něj hodnotu – pozor, ne finanční,“ vysvětluje Kristýna z vrbičanského útulku.
Pokud se totiž někdo zdráhá už při samotném pořízení zvířete zaplatit pár stovek, není záruka, že mu v budoucnu bude platit krmení a eventuálně i (drahou) veterinární péči.
„Když je něco zadarmo, lidé si tohoto neváží a pejska nenaočkují – bohužel vlastní zkušenost,“ potvrzuje vedoucí psího útulku Litvínov Štefan Horský.
A kolik tedy stojí kočka či pes z útulku?
Vrbičany u Kladna:
Za očkované a odčervené kotě dáte 300 Kč, za dospělou odčervenou, očkovanou a kastrovanou kočku/kocoura 600 Kč. Skutečné náklady jsou přitom zhruba trojnásobné!
Kočičí Naděje:
Očkované kotě – 400 Kč, očkovaná a kastrovaná kočka/kocour – 700 Kč.
Očkovaný pes – 500 Kč, očkovaný a čipovaný – 800 Kč, očkovaný a kastrovaný pes – 1000 Kč a očkovaná a kastrovaná fena – 1500 Kč.
Psí útulek Litvínov:
Platí se očkování dle ceníku, který je součástí provozního řádu. V současné době je cena za dospělého psa 300 Kč a za štěně 250 Kč.
Psí útulek Modřany:
Jednotný poplatek 500 Kč.
Zdravotní stav
Lidé mnohdy nechtějí zvíře z útulku jen kvůli obavě, že bude nemocné. Toto lze ale u drtivé většiny útulků zcela vyloučit! Zvíře vám předají zcela zdravé, očkované, odčervené, dospělé jedince pak pokud možno kastrované, v Litvínově například i očipované.
„Odčervením se začíná už při příjmu k nám. Výjimku z očkování tvoří štěňata nebo koťata, o která je zájem ještě před plánovanou vakcinací a člověk stojí před otázkou, kde tomu zvířeti bude lépe – jestli v milující rodině, nebo v depozitu s dalšími zvířaty.
Snažíme se kastrovat i fenky – ale tam je to hodně o penězích, někdy prostě na tu kastraci nemáme,“ vysvětluje Pavla z Kočičí Naděje.
„Najdou se i majitelé, kteří se dokážou postarat o kočičku, která nemůže být očkovaná například kvůli chronické rýmě. Co se kastrace týče, ve vhodném věku jsou vždy vykastrované, nikdy nedáváme dospělou kočičku nekastrovanou,“ zdůrazňuje Kristýna z Vrbičan.
„Pes je vždy odčervený, odblešený, očkovaný, a to kompletně (štěnda někdy jen první dávkou). Snažíme se všechny psy i fenky kastrovat. Pokud někdo chce psa, u kterého jsme kastraci ještě nestihli, musí se zavázat, že ji v nejbližší době nechá provést,“ doplňuje Dana z Modřan.
Kdo nemá šanci?
Jak už bylo řečeno, útulkáři velmi pečlivě „lustrují“ zájemce o své svěřence a občas zvíře vydat odmítnout. Také jsou hodně podezřívaví v případě zájemců asijského a romského původu.
„Kočičku od nás určitě nedostane člověk za účelem dalšího rozmnožování,“ upozorňuje Kristýna z útulku Srdcem pro kočky.
„U mě nemá šanci ten, kdo už nám jednou zvíře vrátil. Dále člověk, který se negativně staví k veterinární péči – u něhož nemám jistotu, že zvíře v případě nemoci vezme k veterináři, “ doplňuje Pavla z Kočičí Naděje.
„Nikdy u nás neuspěje člověk opilý či zanedbaný nebo bezdomovec, a také člověk, který chce výběrem psa z útulku ušetřit. Neradi dáváme pejsky lidem, kteří nemají trvalé bydliště v Praze (z důvodu problematické kontroly). Pokud bydlí v podnájmu, tak chceme vidět podnájemní smlouvu a potvrzení majitele bytu, že mu pes nevadí. Také u nás neuspěje starší člověk, který vyžaduje štěně nebo mladého psa – už se nám stalo, že lidi přes 80 let chtěli štěňátko a vůbec si neuvědomili, kolika let se může dožít! I když jsou děti starších zájemců zodpovědné a chtějí si pejska nechat, tak narazí na skutečnost, že pes vychovaný (či spíše bez výchovy) starším člověkem neumí být sám doma. Takto se k nám dostal např. kokr Bertík – přišel k nám jako dvanáctiletý proto, že doma sám brečel. Pochopitelně se už neumístil! Sice ho několikrát lidi chtěli, ale odradil je jeho věk… Dnes je mu už 15 let a pořád je v dobré kondici. Pokud se pes v tomto věku dostane do běžného útulku, musí dožít v pro něj příšerných podmínkách!“ dodává Dana z modřanského útulku.
Vrácení možné
Ideální by bylo, kdyby zájemci o útulková zvířata přicházeli vždy jen s těmi nejlepšími úmysly a po pečlivém zvážení situace. Bohužel se ale může stát a stává se, že si to nový majitel po čase rozmyslí a zvíře už nechce, nebo prostě nemůže mít.
Útulky na takovou situaci obvykle pamatují už v textu předávacího protokolu a přímo vyžadují, aby zvíře bylo vráceno k nim. Drtivá většina za to ani nevybírá žádný zvláštní poplatek (z námi oslovených jen modřanský útulek požaduje 2500 Kč, pokud je pejsek vrácen po delší době než jeden rok).
Každopádně: všichni si samozřejmě z celého srdce přejeme, aby takových situací bylo co nejméně a aby vám, kdo jste se rozhodli dát čtvernožci nový domov, dělal váš nový štěkající či mňoukající kamarád jen samou radost! Nemluvě o tom, že jste udělali dobrý skutek – to vám snad jednou také bude přičteno k dobru.
Text: Kateřina Kašparová
Foto: SOS Hodonín, psí útulek Třebíč a psí útulek Lazec
Článek vyšel v časopisu č.3/2012
 |
Koupí časopisu Haf & Mňau přispíváte na útulky.Děkujeme Vám |
Kam dál:Jak pomoci psovi s artrózouJak vytvořit bezpečný domov pro Vaše štěňátkoBachovy esence pro zvířataKastrace psůLidské léky u zvířatProbíhající sbírky |